Úprk před Moskvou

Pád komunismu poskytl státům někdejšího sovětského bloku příležitost obrátit se směrem k demokracii, tržní ekonomice a právnímu státu. Některé země zpřetrhaly vazby na komunistickou minulost rozhodně; jiné byly úspěšné méně a několik jich katastrofálně selhalo.

Do poslední kategorie patřily až donedávna Moldavsko a Gruzie. Jejich hospodářské a politické nezdary do značné míry zapříčinila odtrženecká hnutí – aktivně podporovaná Ruskem –, jejichž cílem bylo udržet obě země v ruské „sféře vlivu“. Jakmile vypukly v Podněstří, Abcházii a Jižní Osetii krvavé konflikty, Rusko změnilo svou vojenskou přítomnost v těchto oblastech na „mírové jednotky“, které používalo jako prostředek k udržení kontroly.

Již dlouho panují obavy, že by tyto takzvané „zamrzlé konflikty“ mohly náhle vzplanout. Nejenže se to zatím nestalo, ale dokonce se dnes můžeme bavit o jejich řešení, poněvadž Gruzie i Moldavsko začaly dosahovat úspěchů na cestě k tržní ekonomice a demokracii. Pomohla rovněž „sousedská politika“ Evropské unie.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/05BmWho/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.