20

Ekonomova konkubína The Economist’s Concubine

LONDÝN – V posledních dekádách se ekonomie usadila ve studiu lidských aktivit, které byly až do té doby považovány za zproštěny formálních počtů. To, co kritici nazývají “ekonomický imperialismus,“ dalo vznik ekonomice lásky, umění, hudby, jazyka, literatury a mnoha dalším.

Sjednocující myšlenka tvořící základ tohoto rozšíření je, že cokoliv lidé dělají, ať již to je milování se či výroba věcí, cílí přitom na dosažení co nejlepších výsledků při co nejmenších nákladech. Tyto výnosy a náklady mohou být zredukovány na peníze. Lidé tudíž vždy sledujíc co nejlepší finanční návratnost svých transakcí.

Stojí to proti obecně rozšířenému separování aktivit, při kterých je správné (a racionální) počítat náklady, a těch aktivit, při kterých lidé náklady nepočítají (a ani by neměli). Kritici říkají, že tvrdit, že věci spjaté se srdcem jsou předmětem chladných kalkulů, postrádá smysl. Nicméně chladnokrevné kalkulace jsou naopak přesně tím žádaným, oponují ekonomové.

Průkopník tohoto ekonomického přístupu k lásce je nositel Nobelovy ceny Gary Becker, který strávil většinu své kariéry na univerzitě v Chicagu (kde jinde?). V jeho klíčové práci, “Teorie svatby,” publikované v roce 1973, argumentoval Becker, že volba partnera je trh sám o sobě a svatby se dějí pouze v případě, že když oba partneři něco získají. Je to velmi sofistikovaná teorie, která spoléhá na komplementární charakter práce muže a ženy, ale zároveň redukuje lásku na úroveň mechanismu, který snižuje náklady.