CAMBRIDGE, MASSACHUSETTS – „Hlavnímu přemýšlení“ o rozvoji odjakživa dominovaly komplexní vize transformace chudých společností. Od takzvaného „velkého postrčení“ po „vyvážený rozvoj“ a od „Washingtonského konsenzu“ po „druhou generaci reforem“ se důraz kladl na všeobsáhlou změnu.
Dnešní rozvojový úzus se neliší. Převládající posedlost agendou „řízení“ má za následek široce založenou snahu o přetvoření institucí v rozvojových společnostech jako nezbytný předpoklad hospodářského růstu. Projekt tisíciletí Organizace spojených národů zahrnuje rozsáhlé koordinované postrčení k investicím do lidského kapitálu, veřejné infrastruktury a zemědělských technologií.
Objevili se ale také obrazoborečtí odpůrci takových komplexních přístupů, mezi nimiž byl nepochybně nejvýznačnějším Albert Hirschman. Ba Hirschmanovy vlivné příspěvky teď uznala americká organizace Social Science Research Council, která letos založila cenu na jeho počest.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Following the latest G20 summit, the G7 should be thinking seriously about deepening its own ties with more non-aligned countries. If the Ukraine war drags on, and if China continues to threaten to take Taiwan by force, the G20 will be split between friends of the BRICS and friends of the G7.
sees the grouping as increasingly divided between friends of the G7 and friends of China and Russia.
To prevent catastrophic climate change and accelerate the global transition to a net-zero economy, policymakers and asset owners urgently need to rethink how we channel capital at scale. The key is to develop new financial instruments that are profitable, liquid, and easily accessible to savers and investors globally.
explain what it will take to channel private capital and savings toward sustainable development.
CAMBRIDGE, MASSACHUSETTS – „Hlavnímu přemýšlení“ o rozvoji odjakživa dominovaly komplexní vize transformace chudých společností. Od takzvaného „velkého postrčení“ po „vyvážený rozvoj“ a od „Washingtonského konsenzu“ po „druhou generaci reforem“ se důraz kladl na všeobsáhlou změnu.
Dnešní rozvojový úzus se neliší. Převládající posedlost agendou „řízení“ má za následek široce založenou snahu o přetvoření institucí v rozvojových společnostech jako nezbytný předpoklad hospodářského růstu. Projekt tisíciletí Organizace spojených národů zahrnuje rozsáhlé koordinované postrčení k investicím do lidského kapitálu, veřejné infrastruktury a zemědělských technologií.
Objevili se ale také obrazoborečtí odpůrci takových komplexních přístupů, mezi nimiž byl nepochybně nejvýznačnějším Albert Hirschman. Ba Hirschmanovy vlivné příspěvky teď uznala americká organizace Social Science Research Council, která letos založila cenu na jeho počest.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in