5

Odzbrojit egyptský militarizovaný stát

LONDÝN – Egyptská krize byla označena za nejhorší v dějinách země. Ve skutečnosti je ale pozoruhodně podobná dřívější epizodě, od níž uběhlo bezmála 60 let.

Téměř milion protestujících oblehl 28. února 1954 káhirský Abdínův palác, jejž tehdy využíval Gamál Abd an-Násir a další předáci červencového puče z roku 1952. Hlavními požadavky protestujících bylo obnovení křehkých demokratických institucí Egypta, propuštění politických vězňů a návrat armády do kasáren.

Dvouměsíční krizi roku 1954 vyvolalo sesazení egyptského prezidenta, generála Muhammada Nagíba, Násirem a jeho klikou. Stejně jako v roce 2013 bylo v centru událostí Muslimské bratrstvo, které mobilizovalo síly na straně sesazeného Nagíba. Když ale Násir přislíbil, že v červnu 1954 proběhnou volby a že moc předá do civilních rukou, jeden z předáků Bratrstva, Abd al-Qádr Audá, protestující zavrhl.

Násirovy sliby byly plané. V listopadu jeho klika slavila vítězství. Nagíb zůstal v domácím vězení, levicoví dělníci byli popravováni a liberálové terorizováni. Audá byl zatčen a v lednu 1955 společně s dalšími pěti vůdci Bratrstva popraven. Egypt tehdy přišel o základní svobody a demokratické instituce na 56 let, až do 11. února 2011, kdy byl svržen Husní Mubárak.