Rozvojová pomoc v zájmu rozvoje

Spojené státy a evropské země se téměř denně ohánějí výhrůžkami, že zavedou ekonomické sankce nebo přeruší rozvojovou pomoc, pokud nějaká zranitelná vláda nepřijme jejich politická nařízení. Nejnověji směřují hrozby na adresu nové palestinské vlády, v níž má hlavní slovo Hamas. Jako další nedávné příklady jmenujme třeba pohrůžky Čadu, Etiopii, Haiti, Keni, Bolívii, Ugandě a také dlouhodobé sankce proti Barmě.

Podobná taktika se však míjí účinkem. Využívání rozvojové pomoci jako politického klacku pouze prohlubuje utrpení zbídačelých a nestabilních zemí, aniž by vedlo k dosažení politických cílů, o něž dárci usilují.

Pochopení, proč tomu tak je, vyžaduje dlouhodobý pohled na geopolitiku, zejména na postupné slábnutí globální nadvlády USA a Evropy. V Asii i celém rozvojovém světě se rozšiřují technologie a hospodářský rozvoj, přičemž rozšíření gramotnosti a politického uvědomění v průběhu minulého století učinilo zdaleka nejdominantnější ideologií naší doby národní sebeurčení, které vedlo ke konci kolonialismu. Nacionalismus přitom i nadále vytváří silné politické „protilátky“ vůči americkému a evropskému vměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/FqczJgi/cs;