BERKELEY – Když francouzský politik a filozof morálky Alexis de Tocqueville vydal v roce 1835 první díl svého spisu Demokracie v Americe, učinil tak proto, že se Francie nacházela podle jeho názoru ve velkých problémech a měla se od Ameriky mnoho co učit. Lze se tedy jen domýšlet, co by řekl na celostátní republikánský sjezd, který tento týden proběhl ve floridské Tampě.
Uchvácení centralizované moci absolutistickými panovníky z rodu Bourbonů, po němž přišly francouzská revoluce a Napoleonovo impérium, zničilo se vším špatným na francouzském neofeudálním uspořádání i to dobré. Ani po několika desetiletích se nepodařilo ustavit nový řád.
Přinejmenším v Tocquevilleově fantazii se poddaní starého řádu dychtivě snažili ochránit své konkrétní svobody a žárlivě si střežili sféry nezávislosti. Chápali, že jsou uvěznění v pavučině povinností, pravomocí, závazků a výsad, které jsou stejně velké jako Francie sama. Mezi Francouzi roku 1835 však „doktrína sebezájmu“ zplodila „sobectví…, nadto slepé“. Když Francouzi „zničili aristokracii“, měli „sklon samolibě si prohlížet její ruiny“.
BERKELEY – Když francouzský politik a filozof morálky Alexis de Tocqueville vydal v roce 1835 první díl svého spisu Demokracie v Americe, učinil tak proto, že se Francie nacházela podle jeho názoru ve velkých problémech a měla se od Ameriky mnoho co učit. Lze se tedy jen domýšlet, co by řekl na celostátní republikánský sjezd, který tento týden proběhl ve floridské Tampě.
Uchvácení centralizované moci absolutistickými panovníky z rodu Bourbonů, po němž přišly francouzská revoluce a Napoleonovo impérium, zničilo se vším špatným na francouzském neofeudálním uspořádání i to dobré. Ani po několika desetiletích se nepodařilo ustavit nový řád.
Přinejmenším v Tocquevilleově fantazii se poddaní starého řádu dychtivě snažili ochránit své konkrétní svobody a žárlivě si střežili sféry nezávislosti. Chápali, že jsou uvěznění v pavučině povinností, pravomocí, závazků a výsad, které jsou stejně velké jako Francie sama. Mezi Francouzi roku 1835 však „doktrína sebezájmu“ zplodila „sobectví…, nadto slepé“. Když Francouzi „zničili aristokracii“, měli „sklon samolibě si prohlížet její ruiny“.