7

Evropský velký třesk po deseti letech

BRUSEL – Před deseti lety vstoupilo osm zemí bývalého sovětského bloku spolu s ostrovními státy Malta a Kypr do Evropské unie, čímž se počet jejích členů rozrostl z 15 na 25. V té době panovaly obavy, že toto rozšíření na východ vytvoří uvnitř EU napětí, poněvadž noví členové ze střední a východní Evropy jsou chudí a někteří mají velký zemědělský sektor. A protože EU poskytuje prostředky zejména chudým regionům a zemědělcům, mnozí lidé se obávali, že rozšíření přetíží její rozpočet.

Nakonec se tento problém vyřešil typickým evropským kompromisem, jenž umožnil, aby rozšiřování pokračovalo, přestože se rozpočet vyjádřený jako podíl na evropském HDP snížil. Zemědělství dnes do značné míry přestalo být významnou položkou v agendě EU. Z horizontu plánování na základě Víceletého finančního rámce EU navíc vyplývá, že otázka, kdo komu co platí, se musí řešit pouze jednou za sedm let.

Konečným cílem hospodářské integrace je zvýšení růstu HDP a zlepšení životní úrovně občanů. Z tohoto hlediska rozšíření funguje dobře. Tranzitivní země v posledních deseti letech výrazně stáhly náskok.

V polovině 90. let dosahoval HDP na obyvatele (přepočtený na paritu kupní síly) v mnoha tranzitivních ekonomikách pouhé čtvrtiny až třetiny úrovně staré evropské patnáctky (EU-15). Část tohoto náskoku se podařilo stáhnout ještě předtím, než nové členské státy konečně vstoupily do EU, avšak proces konvergence pokračoval, a to i během finanční krize.