NEW YORK – Říjnové pozastavení chodu amerických vládních institucí – které bylo výsledkem stranického patu v kongresových jednáních o rozpočtu – dobře ilustruje polarizaci, která převládá v debatách o moderní hospodářské politice.
Kohorta Johna Maynarda Keynese na jedné straně tvrdí, že vládní intervence mohou jakékoliv ekonomice pomoci překonat krizi růstem, neboť rozproudí agregátní poptávku, a tím zvýší míru zaměstnanosti. Vláda určité země, tvrdí keynesiáni, má schopnost – a zodpovědnost – vyřešit mnohé její hospodářské problémy, pokud ne všechny.
Na opačném konci stojí stoupenci rakouské školy ekonomického myšlení, zejména názorů Friedricha Hayeka. Ti tvrdí, že jedinou životaschopnou cestu ke svobodě a prosperitě představuje omezená vláda a volná soutěž. Trh je prý nejlepším arbitrem toho, jak alokovat vzácné zdroje, a měl by proto fungovat jako hlavní hnací síla ekonomiky.
NEW YORK – Říjnové pozastavení chodu amerických vládních institucí – které bylo výsledkem stranického patu v kongresových jednáních o rozpočtu – dobře ilustruje polarizaci, která převládá v debatách o moderní hospodářské politice.
Kohorta Johna Maynarda Keynese na jedné straně tvrdí, že vládní intervence mohou jakékoliv ekonomice pomoci překonat krizi růstem, neboť rozproudí agregátní poptávku, a tím zvýší míru zaměstnanosti. Vláda určité země, tvrdí keynesiáni, má schopnost – a zodpovědnost – vyřešit mnohé její hospodářské problémy, pokud ne všechny.
Na opačném konci stojí stoupenci rakouské školy ekonomického myšlení, zejména názorů Friedricha Hayeka. Ti tvrdí, že jedinou životaschopnou cestu ke svobodě a prosperitě představuje omezená vláda a volná soutěž. Trh je prý nejlepším arbitrem toho, jak alokovat vzácné zdroje, a měl by proto fungovat jako hlavní hnací síla ekonomiky.