V časech války se přesné údaje o počtu obětí na civilistech téměř vždy získávají těžko. Až na několik málo výjimek se demografům a epidemiologům nepodařilo využít svých znalostí ke stanovení spolehlivých a hodnověrných odhadů úmrtnosti a nemocnosti mezi civilisty. Absence profesionální svobody navíc někdy brání lidem, kteří mohou být s dostupnými údaji obeznámeni nejlépe, aby svých poznatků využili k účelům, jež by mohly mít politicky zničující dopady – to je příklad analytiků pobírajících mzdu od vlády či vlád zapojených v konfliktu.
Existují však i jiné překážky. Někdy nelze oddělit dopad samotného konfliktu od dopadů dalších intervencí (např. hospodářských sankcí). Vysoce kvalitní údaje o populaci, potřebné pro věrohodné odhady, navíc nemusí být k dispozici kvůli jejich „citlivé povaze“, případně proto, že je nikdo nikdy neshromažďoval (což se někdy stává v rozvojových zemích) nebo že jsou vlivem pohybu uprchlíků zastaralé. V důsledku toho může být míra nejistoty takových odhadů nepřijatelně vysoká, což značně snižuje jejich skutečnou hodnotu.
Vezměme si například, jak odlišné přístupy byly použity k analýze války v Iráku. Metoda „sčítání těl“ (Iraq Body Count) si klade za cíl zaznamenávat pouze úmrtí v důsledku násilností během současné války vytvořením databáze založené na zprávách sdělovacích prostředků. Pokud nedochází ke dvojitému započítávání a pokud byly incidenty zařazené do databáze ohlášeny správně, pak tento výčet představuje minimální počet obětí, poněvadž mediální zprávy nemusí být vyčerpávající.
V časech války se přesné údaje o počtu obětí na civilistech téměř vždy získávají těžko. Až na několik málo výjimek se demografům a epidemiologům nepodařilo využít svých znalostí ke stanovení spolehlivých a hodnověrných odhadů úmrtnosti a nemocnosti mezi civilisty. Absence profesionální svobody navíc někdy brání lidem, kteří mohou být s dostupnými údaji obeznámeni nejlépe, aby svých poznatků využili k účelům, jež by mohly mít politicky zničující dopady – to je příklad analytiků pobírajících mzdu od vlády či vlád zapojených v konfliktu.
Existují však i jiné překážky. Někdy nelze oddělit dopad samotného konfliktu od dopadů dalších intervencí (např. hospodářských sankcí). Vysoce kvalitní údaje o populaci, potřebné pro věrohodné odhady, navíc nemusí být k dispozici kvůli jejich „citlivé povaze“, případně proto, že je nikdo nikdy neshromažďoval (což se někdy stává v rozvojových zemích) nebo že jsou vlivem pohybu uprchlíků zastaralé. V důsledku toho může být míra nejistoty takových odhadů nepřijatelně vysoká, což značně snižuje jejich skutečnou hodnotu.
Vezměme si například, jak odlišné přístupy byly použity k analýze války v Iráku. Metoda „sčítání těl“ (Iraq Body Count) si klade za cíl zaznamenávat pouze úmrtí v důsledku násilností během současné války vytvořením databáze založené na zprávách sdělovacích prostředků. Pokud nedochází ke dvojitému započítávání a pokud byly incidenty zařazené do databáze ohlášeny správně, pak tento výčet představuje minimální počet obětí, poněvadž mediální zprávy nemusí být vyčerpávající.