BERKELEY – Vyhýbat se odvodu daní se lidé snaží odjakživa, avšak globalizace proměnila snižování a krácení daní, jakož i praní peněz v lukrativní byznys. Offshorové daňové ráje jako Kajmanské ostrovy, Bermudy, Kypr a Irsko během posledních několika desetiletí umožnily korporacím a movitým jednotlivcům v bezprecedentním rozsahu ukrývat zisky a soukromé bohatství.
Kvantifikovat, kolik bohatství je v offshorových daňových rájích uloženo, je sice nechvalně těžké, ale studie z roku 2018 odhadla, že v jurisdikcích s nízkými daněmi leží ekvivalent 10 % světového HDP. V posledních letech na tuto stínovou finanční soustavu a na machinace, jimiž si světové podnikatelské a politické elity snižují daně, vrhly světlo ostře sledované úniky jako Panama Papers, Paradise Papers a Pandora Papers. Každé odhalení vyvolá veřejné rozhořčení a požadavky reforem. I papež František prohlásil, že krácení daně je hřích.
Ruská invaze na Ukrajinu nasvítila zásadní roli, již daňové ráje sehrávají jako opora autokratických režimů, čímž zdůraznila naléhavou nutnost offshorovému financování přitáhnout uzdu. Je ale zároveň názornou ukázkou, jak malého pokroku bylo zatím dosaženo. OECD například v roce 2013 zahájila iniciativu Base Erosion and Profit Shifting, soubor reforem korporátních daní, jehož záměrem bylo zajistit, aby nadnárodní firmy platily svůj spravedlivý díl. Jenže ač BEPS odsouhlasilo 138 zemí, její úspěchy jsou prozatím skrovné. Jak poznamenává studie z roku 2020, tento rámec nezavedl řádné účetní standardy, takže zůstal špatně vybaven k potírání některých nehoráznějších forem snižování a krácení korporátních daní.
BERKELEY – Vyhýbat se odvodu daní se lidé snaží odjakživa, avšak globalizace proměnila snižování a krácení daní, jakož i praní peněz v lukrativní byznys. Offshorové daňové ráje jako Kajmanské ostrovy, Bermudy, Kypr a Irsko během posledních několika desetiletí umožnily korporacím a movitým jednotlivcům v bezprecedentním rozsahu ukrývat zisky a soukromé bohatství.
Kvantifikovat, kolik bohatství je v offshorových daňových rájích uloženo, je sice nechvalně těžké, ale studie z roku 2018 odhadla, že v jurisdikcích s nízkými daněmi leží ekvivalent 10 % světového HDP. V posledních letech na tuto stínovou finanční soustavu a na machinace, jimiž si světové podnikatelské a politické elity snižují daně, vrhly světlo ostře sledované úniky jako Panama Papers, Paradise Papers a Pandora Papers. Každé odhalení vyvolá veřejné rozhořčení a požadavky reforem. I papež František prohlásil, že krácení daně je hřích.
Ruská invaze na Ukrajinu nasvítila zásadní roli, již daňové ráje sehrávají jako opora autokratických režimů, čímž zdůraznila naléhavou nutnost offshorovému financování přitáhnout uzdu. Je ale zároveň názornou ukázkou, jak malého pokroku bylo zatím dosaženo. OECD například v roce 2013 zahájila iniciativu Base Erosion and Profit Shifting, soubor reforem korporátních daní, jehož záměrem bylo zajistit, aby nadnárodní firmy platily svůj spravedlivý díl. Jenže ač BEPS odsouhlasilo 138 zemí, její úspěchy jsou prozatím skrovné. Jak poznamenává studie z roku 2020, tento rámec nezavedl řádné účetní standardy, takže zůstal špatně vybaven k potírání některých nehoráznějších forem snižování a krácení korporátních daní.