Vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) je nejdůležitější událostí v historii země od okamžiku, kdy před čtvrtstoletím zahájila svou hospodářskou politiku "otevřených dveří". Obchodní liberalizace prospěje spotřebitelům, malým podnikatelům a zahraničním investorům. Avšak pro čínské rolníky představuje členství ve WTO přímé a bezprostřední ohrožení ohromného pokroku a výsledků, kterých dosáhli díky Teng Siao-pchingovým zemědělským reformám z konce 70. let.
Strach čínských rolníků je pochopitelný; je hluboce zakořeněn v čínských dějinách a politice. Od založení lidové republiky v roce 1949 se rolnictvo stalo nejméně zastoupenou a nejvíce manipulovanou sociální skupinou. Byli to rolníci, na které svými tíživými důsledky dopadalo podporování těžkého průmyslu ze strany komunistů. Ale členství ve WTO nepřichází na úkor zemědělství. Slibuje totiž, že rolnické dědictví diskriminace a bezmocnosti ne posílí, ale naruší.
Toto dědictví stojí na pocitu zrady. Během občanské války v Číně na konci 40. let zlákal příslib pozemkové reformy miliony bezzemných rolníků, aby podpořili komunisty. Po založení lidové republiky pozemky opravdu dostali, ale zanedlouho jim opět byly zabaveny, když nový režim zahájil svou masivní kampaň kolektivizace venkova. Krutost následující industrializační kampaně vyvrcholila tzv. Velkým skokem vpřed v letech 1958-60, jehož důsledkem byl hladomor, kterému podlehlo na třicet milionů lidí, především ve venkovských oblastech.
Vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) je nejdůležitější událostí v historii země od okamžiku, kdy před čtvrtstoletím zahájila svou hospodářskou politiku "otevřených dveří". Obchodní liberalizace prospěje spotřebitelům, malým podnikatelům a zahraničním investorům. Avšak pro čínské rolníky představuje členství ve WTO přímé a bezprostřední ohrožení ohromného pokroku a výsledků, kterých dosáhli díky Teng Siao-pchingovým zemědělským reformám z konce 70. let.
Strach čínských rolníků je pochopitelný; je hluboce zakořeněn v čínských dějinách a politice. Od založení lidové republiky v roce 1949 se rolnictvo stalo nejméně zastoupenou a nejvíce manipulovanou sociální skupinou. Byli to rolníci, na které svými tíživými důsledky dopadalo podporování těžkého průmyslu ze strany komunistů. Ale členství ve WTO nepřichází na úkor zemědělství. Slibuje totiž, že rolnické dědictví diskriminace a bezmocnosti ne posílí, ale naruší.
Toto dědictví stojí na pocitu zrady. Během občanské války v Číně na konci 40. let zlákal příslib pozemkové reformy miliony bezzemných rolníků, aby podpořili komunisty. Po založení lidové republiky pozemky opravdu dostali, ale zanedlouho jim opět byly zabaveny, když nový režim zahájil svou masivní kampaň kolektivizace venkova. Krutost následující industrializační kampaně vyvrcholila tzv. Velkým skokem vpřed v letech 1958-60, jehož důsledkem byl hladomor, kterému podlehlo na třicet milionů lidí, především ve venkovských oblastech.