0

Čínská hrozba pro Rusko

Rusko a Čína minulý týden pořádaly vojenské manévry za přítomnosti ruského prezidenta Vladimíra Putina i čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Nové strategické spojenectví mezi těmito zeměmi ale není pravděpodobné, poněvadž právě Čína představuje pro Rusko největší strategickou výzvu, přestože mnozí v Kremlu jsou při svém rachocení zbraněmi před Amerikou a Západem k této skutečnosti zřejmě slepí.

Čína oficiálně považuje několik regionů na ruském Dálném východě za oblasti, které jsou od ní jen odtržené. Čínské územní nároky vůči Rusku jsou často zmiňované v čínských učebnicích zeměpisu pro základní školy, které řadu ruských regionů na Dálném východě zakreslují uvnitř čínských hranic.

To je v souladu s čínskou strategickou koncepcí „životního prostoru,“ která zahrnuje všechny sféry strategických aktivit státu na zemi, na moři, pod vodou, ve vzduchu i ve vesmíru. Rozsah „životního prostoru“ určují hospodářské, vědecké, technické, společenské a vojenské schopnosti země, tedy v zásadě její „celková moc“. Podle čínských teoretiků se „životní prostor“ velmocí rozpíná daleko za hranice státu, kdežto u slabých zemí se omezuje na strategické hranice, které ne vždy odpovídají hranicím území státu.

Čína má dnes územní nároky vůči 11 ze svých 24 sousedů, vedle Ruska mimo jiné vůči Indii, Japonsku, Vietnamu a Filipínám. Významným faktorem čínských vztahů se všemi těmito zeměmi bylo a zůstává potenciální nasazení vojenské síly.