0

Čínská neřízená střela

Čínský prezident Chu Ťin-tchao momentálně cestuje po Africe, kde chce pro svou zemi zajistit spolehlivé přírodní zdroje, ale také propagovat „pokojný vzestup“ Číny. Smyslem podobných cest je dát na vědomí, že Čína hraje na světové scéně stále významnější roli, a současně ji vykreslit jako úctyhodnou velkou světovou mocnost. Čínské snaze o mezinárodní uznání však neprospívá její těsné objetí se „zlotřilými“ státy, jako jsou Súdán, Venezuela nebo Barma – tím méně pak její tajné vyzbrojování či nedávné kosmické dobrodružství.

Když čínská armáda v polovině ledna tajně a bezohledně odpálila do kosmu pozemní raketu a zničila jeden ze stárnoucích čínských satelitů, vysloužila si vláda rozhořčené reakce od Londýna přes Tokio až po Washington. Vedoucí čínští představitelé se k odpálení rakety po několika dnech mlčení ve světle nepopiratelných důkazů zdráhavě přiznali, avšak tvrdili, že „zkouška nebyla namířena proti jakékoliv zemi a nepředstavuje pro jakoukoliv zemi hrozbu“.

Taková dementi jsou však stále méně přesvědčivá. Ve skutečnosti je tento nebezpečný a nezodpovědný čin dalším klíčovým příznakem, že vzestup Číny jako globální mocnosti postrádá jakoukoliv záruku, že tato země bude po dalším posílení mírumilovná. To je v přímém rozporu s opakovaným ujišťováním čínských vůdců, že vzestup Číny přinese mezinárodnímu společenství pouze „harmonii“ a mír.

Za kosmickými ambicemi Číny se skrývá duch studené války. Ten i nadále prostupuje nejužšími kruhy vysokého vojenského velení, které za svého protivníka očividně pokládá Spojené státy. Po zhroucení sovětského komunistického režimu hrají USA dál dominantní roli v oblasti kosmického výzkumu za účelem mírového a vědeckého rozvoje. Od 80. let však Spojené státy zaujímají k možnosti vojenského a civilního využití svého kosmického úsilí nejednoznačný postoj.