Když se Čínská státní pobřežní ropná společnost (CNOOC) pokusila před dvěma lety koupit americkou UNOCAL, vyvolalo to ve Spojených státech politickou bouři. Když Dubai Ports World koupila britskou P&O Steam Navigation Company, skutečnost, že P&O v USA provozovala přístavy, vzbudila v Americe další kontroverzi.
Člověk by si myslel, že země jako USA, s deficitem obchodní bilance ve výši zhruba 800 miliard USD ročně, si uvědomuje, že takovouto zející externí mezeru nevyhnutelně financuje jedině rozprodej aktiv, což znamená, že cizinci s dostatkem peněz získávají vlastnictví podniků v USA a kontrolu nad nimi. Spojeným státům – nebo alespoň Kongresu a médiím – to ale nedochází. Američané zjevně doufají, že žijí ve světě, v němž mohou mít nezodpovědné fiskální politiky způsobující schodky, velice nízkou míru soukromých úspor a nevýraznou míru investic, to vše za peníze zahraničního kapitálu, jehož majitelé s potěšením nesou rizika, a přesto nad svými aktivy nemají žádnou kontrolu.
Mohlo by se zdát, že zahraniční investory za těchto podmínek rozechvěje děs a přiměje je k ústupu od aktiv denominovaných v dolarech. To se však neděje. Vysoké ceny ropy přinesly obrovské exportní příjmy vládám na Středním východě, které své zisky nadále chtějí ukládat do amerických aktiv. Totéž platí pro Rusko, jehož oligarchové i obrovský státní investiční fond vytvořený ministrem financí Alexejem Kudrinem také chtějí své příjmy investovat v USA.
Když se Čínská státní pobřežní ropná společnost (CNOOC) pokusila před dvěma lety koupit americkou UNOCAL, vyvolalo to ve Spojených státech politickou bouři. Když Dubai Ports World koupila britskou P&O Steam Navigation Company, skutečnost, že P&O v USA provozovala přístavy, vzbudila v Americe další kontroverzi.
Člověk by si myslel, že země jako USA, s deficitem obchodní bilance ve výši zhruba 800 miliard USD ročně, si uvědomuje, že takovouto zející externí mezeru nevyhnutelně financuje jedině rozprodej aktiv, což znamená, že cizinci s dostatkem peněz získávají vlastnictví podniků v USA a kontrolu nad nimi. Spojeným státům – nebo alespoň Kongresu a médiím – to ale nedochází. Američané zjevně doufají, že žijí ve světě, v němž mohou mít nezodpovědné fiskální politiky způsobující schodky, velice nízkou míru soukromých úspor a nevýraznou míru investic, to vše za peníze zahraničního kapitálu, jehož majitelé s potěšením nesou rizika, a přesto nad svými aktivy nemají žádnou kontrolu.
Mohlo by se zdát, že zahraniční investory za těchto podmínek rozechvěje děs a přiměje je k ústupu od aktiv denominovaných v dolarech. To se však neděje. Vysoké ceny ropy přinesly obrovské exportní příjmy vládám na Středním východě, které své zisky nadále chtějí ukládat do amerických aktiv. Totéž platí pro Rusko, jehož oligarchové i obrovský státní investiční fond vytvořený ministrem financí Alexejem Kudrinem také chtějí své příjmy investovat v USA.