V posledních několika týdnech Čína oznámila, že o 12,6% navýšila své výdaje na obranu, ředitel americké CIA Porter Goss potvrdil zhoršování vojenské rovnováhy v Tchajwanském průlivu a prezident George W. Bush požádal Evropany, aby nerušili své embargo na prodej zbraní do Číny. Přesto čínští předáci hovořili o „mírovém vzestupu“ Číny nebo nověji o jejím „mírovém rozvoji“.
Analytici jako John Mearsheimer z Chicagské univerzity kategoricky prohlásili, že v Číně není mírový vzestup možný a předpovídají, že „Spojené státy a Čína zřejmě vstoupí do usilovného bezpečnostního soupeření se značným válečným potenciálem“. Optimisté poukazují na to, že Čína od 90. let uskutečňuje dobré sousedské politiky, urovnala hraniční spory, hraje významnější úlohu v mezinárodních institucích a uvědomila si výhody využívání měkké moci. Skeptici však namítají, že Čína pouze vyčkává, až její hospodářství položí základy pro budoucí hegemonii.
Kdo má pravdu? To se ještě nějaký čas nedozvíme, avšak účastníci debaty by měli pamatovat na Thukydidovo varování z doby před více než dvěma tisíci let, že přesvědčení o nevyhnutelnosti střetu se může stát jednou z jeho hlavních příčin. Každá ze stran, přesvědčena, že se nevyhne válce s protivníkem, dělá uvážlivé vojenské přípravy, jež si však druhá strana vykládá jako potvrzení svých nejhorších obav.
V posledních několika týdnech Čína oznámila, že o 12,6% navýšila své výdaje na obranu, ředitel americké CIA Porter Goss potvrdil zhoršování vojenské rovnováhy v Tchajwanském průlivu a prezident George W. Bush požádal Evropany, aby nerušili své embargo na prodej zbraní do Číny. Přesto čínští předáci hovořili o „mírovém vzestupu“ Číny nebo nověji o jejím „mírovém rozvoji“.
Analytici jako John Mearsheimer z Chicagské univerzity kategoricky prohlásili, že v Číně není mírový vzestup možný a předpovídají, že „Spojené státy a Čína zřejmě vstoupí do usilovného bezpečnostního soupeření se značným válečným potenciálem“. Optimisté poukazují na to, že Čína od 90. let uskutečňuje dobré sousedské politiky, urovnala hraniční spory, hraje významnější úlohu v mezinárodních institucích a uvědomila si výhody využívání měkké moci. Skeptici však namítají, že Čína pouze vyčkává, až její hospodářství položí základy pro budoucí hegemonii.
Kdo má pravdu? To se ještě nějaký čas nedozvíme, avšak účastníci debaty by měli pamatovat na Thukydidovo varování z doby před více než dvěma tisíci let, že přesvědčení o nevyhnutelnosti střetu se může stát jednou z jeho hlavních příčin. Každá ze stran, přesvědčena, že se nevyhne válce s protivníkem, dělá uvážlivé vojenské přípravy, jež si však druhá strana vykládá jako potvrzení svých nejhorších obav.