Služky, pekaři a kapitalisté?

Komunistická revoluce, která překlenula devatenácté a dvacáté století, se zakládala na koncentraci vládního vlastnictví kapitálu. V posledních desetiletích dvacátého století se pak světem přehnala kontrarevoluce prosazující přímý opak: co nejširší rozptylování kapitálu skrze angažovanost všech v roli vlastníků.

Dnes je tato kontrarevoluce dováděna do logického extrému: jestliže každý může být vlastníkem, pak každý může být kapitalistou, a to včetně holičů, číšníků a popelářů. Už zase nás pronásleduje přízrak; tentokrát je to sen o skutečné demokratizaci kapitalismu.

Proměnit však každého na kapitalistu může být stejně neuskutečnitelné jako komunistický sen o proměně všech na motivované socialistické pracující. Zájem o tajemné principy financí byl odjakživa zálibou vlastní lidem, již s láskou pročítají číselné tabulky a bádají nad matematickými vzorci. Tito lidé občas zbohatnou a bylo by pěkné, kdyby se to mohlo zdařit všem. Avšak kvůli nestejným vlohám, slabostem a psychologickým predispozicím mužů a žen je to nemožné.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/osJ16Uh/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.