1

Italské volby o daních

MILÁN – Volby v zimě nejsou podle italského gusta. Letos 24. a 25. února se však až 50 milionů voličů vydá k volebním urnám, aby zvolilo nový parlament, z něhož vzejde 62. italská vláda za posledních 65 let.

Od listopadu 2011 nestojí v čele Itálie politik, nýbrž akademický ekonom a bývalý komisař Evropské unie Mario Monti. Vznik jeho nouzové úřednické vlády, kterou podpořila levice i pravice, byla mistrovským tahem odstupujícího prezidenta Giorgia Napolitana.

Napolitanův krok byl klíčový, neboť naplnil potřebu Itálie nahradit neefektivního a skandály opředeného Silvia Berlusconiho, v něhož ostatní nejvyšší představitelé i globální trhy ztratili veškerou důvěru, nějakou mezinárodně uznávanou osobností. Pod Montiho vedením došlo konečně k zahájení reforem a uklidnění trhů.

V zájmu posílení důvěryhodnosti veřejných financí Montiho vláda podstatně zvýšila daně, zejména daň z nemovitosti, přičemž zachovala již tak rekordně vysokou sazbu daně z příjmu. Daňový plán zvýraznil skutečnost, že Itálie je podobně jako Japonsko zemí veřejného dluhu a soukromého bohatství. Jak poznamenává ekonom Marco Fortis, italské rodinné bohatství – i když možná ne nadlouho – stále nemá v Evropě obdoby.