0

Angela Merkelová a věc zvaná vize

CAMBRIDGE – V době, kdy se Evropa usilovně snaží zachránit euro, sílí sborový nářek na slabé vedení v největších světových ekonomikách. Mnozí lidé konkrétně jmenují německou kancléřku Angelu Merkelovou, která prý nedokáže prosadit podobnou vizi Evropy, jakou měl její předchůdce a rádce Helmut Kohl. Mají kritikové pravdu?

Součástí práce efektivních vůdců je vysvětlování vize, která dává smysl politickým přístupům a inspiruje druhé, aby tyto přístupy podporovali (a také ty, kdo je navrhují). Je to jeden ze způsobů, jimiž lídři pomáhají vytvářet společné cíle a burcovat ke společné akci. Obvykle taková vize nabízí scénář pro budoucnost, který má podněcovat změnu, ale může také vykreslovat v přitažlivých barvách status quo – případně minulost –, čímž podněcuje odpor ke změně.

Buď jak buď, bez vize lze jen těžko ostatní kamkoliv vést. Generální ředitel společnosti Federal Express Frederick Smith tvrdil, že „prvotním úkolem vedení je sdělovat vizi a hodnoty organizace“.

S vizemi se však musí zacházet opatrně. Někdy si lídři myslí, že vize dokáže vyřešit většinu jejich problémů, avšak nesprávná vize – nebo vize přehnaně ambiciózní – může napáchat škody. Georgi H. W. Bushovi se vyčítalo (a on si to vyčítal také), že nemá to, co on sám označoval jako „věc zvaná vize“. Když na něj jeho štáb naléhal, aby mluvil směleji a obsáhleji, odvětil: „To prostě nejsem já“.