Prorůstová agenda v Evropě

Nedávná studie OECD nám opět připomíná, že v eurozóně, stejně jako ve třech největších kontinentálních státech – Francii, Německu a Itálii –, jež její výkonnosti dominují, jsou výše příjmů na hlavu zhruba o 30% nižší než ve Spojených státech. Jestliže produktivita nadále poroste pomaleji než kdekoli jinde v průmyslových ekonomikách, tato propast se pravděpodobně bude rozšiřovat spolu s tím, jak se zatemňuje demografický profil Evropy.

Proč velké evropské ekonomiky nedokáží držet krok s americkými úrovněmi příjmů? Podstatná část skluzu plyne z méně intenzivního využití pracovní síly: míra zaměstnanosti u žen a u starších a nejmladších věkových skupin je v eurozóně nižší než v USA, pracovní doba je mnohem kratší a – což je nejméně podstatné – míra nezaměstnanosti je vyšší.

Někdo se tím utěšuje a považuje za pozitivní, že Evropané dávají přednost chvílím volna před prací. Za nízkými úrovněmi využití pracovní síly však stojí z velké části vyšší daně z příjmu a příspěvky na sociální zabezpečení a dále vysoké míry sociálních příspěvků zavedené v době, kdy se pracovní síla prudce rozrůstala a potřeba nedobrovolnou nezaměstnanost nahrazovat nezaměstnaností dobrovolnou se jevila naléhavěji než dnes. Tato opatření bude potřeba přehodnotit, aby se zvýšila nabídka pracovních sil a veřejné finance získaly na udržitelnosti.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/xTqiozm/cs;