Prorůstová agenda v Evropě

Nedávná studie OECD nám opět připomíná, že v eurozóně, stejně jako ve třech největších kontinentálních státech – Francii, Německu a Itálii –, jež její výkonnosti dominují, jsou výše příjmů na hlavu zhruba o 30% nižší než ve Spojených státech. Jestliže produktivita nadále poroste pomaleji než kdekoli jinde v průmyslových ekonomikách, tato propast se pravděpodobně bude rozšiřovat spolu s tím, jak se zatemňuje demografický profil Evropy.

Proč velké evropské ekonomiky nedokáží držet krok s americkými úrovněmi příjmů? Podstatná část skluzu plyne z méně intenzivního využití pracovní síly: míra zaměstnanosti u žen a u starších a nejmladších věkových skupin je v eurozóně nižší než v USA, pracovní doba je mnohem kratší a – což je nejméně podstatné – míra nezaměstnanosti je vyšší.

Někdo se tím utěšuje a považuje za pozitivní, že Evropané dávají přednost chvílím volna před prací. Za nízkými úrovněmi využití pracovní síly však stojí z velké části vyšší daně z příjmu a příspěvky na sociální zabezpečení a dále vysoké míry sociálních příspěvků zavedené v době, kdy se pracovní síla prudce rozrůstala a potřeba nedobrovolnou nezaměstnanost nahrazovat nezaměstnaností dobrovolnou se jevila naléhavěji než dnes. Tato opatření bude potřeba přehodnotit, aby se zvýšila nabídka pracovních sil a veřejné finance získaly na udržitelnosti.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/xTqiozmcs