MELBOURNE – Jestliže se chýlí ke konci všeobecná prosperita, která po druhé světové válce přetrvává už šest desítek let, zodpovědnost za to ponesou Spojené státy a Evropa. Až na vzácné výjimky se politika napříč Západem stala zdiskreditovanou profesí. Zítřek se vždy pokládá za důležitější než příští týden a příští týden má zase větší váhu než příští rok, takže se nikdo nestará o zajišťování dlouhodobé budoucnosti. Teď za to Západ platí.
Výjimkou jsou snad instinkty prezidenta Baracka Obamy, jenže ten se ve Spojených státech pere se staromilskými silami a s demagogickým populismem v podobě hnutí Tea Party, který je ještě horší – a v roce 2012 by mohl vést k jeho porážce, čímž by Americe přivodil vážnou újmu.
Přátelé Ameriky po celém světě nedávno se zděšením sledovali tamní bitku nad zvýšením dluhového stropu federální vlády a neschopnost Kongresu USA dospět k čemukoli, co by připomínalo vyvážený a progresivní kompromis. Výsledek naopak představuje výrazné vítězství přívrženců Tea Party, jejichž záměrem, jak se zdá, je zredukovat závazky a výdaje vlády na holé minimum (někteří mají výhrady i k existenci centrální banky) a zachovat nehorázné daňové úlevy pro bohaté, zavedené prezidentem Georgem W. Bushem.
MELBOURNE – Jestliže se chýlí ke konci všeobecná prosperita, která po druhé světové válce přetrvává už šest desítek let, zodpovědnost za to ponesou Spojené státy a Evropa. Až na vzácné výjimky se politika napříč Západem stala zdiskreditovanou profesí. Zítřek se vždy pokládá za důležitější než příští týden a příští týden má zase větší váhu než příští rok, takže se nikdo nestará o zajišťování dlouhodobé budoucnosti. Teď za to Západ platí.
Výjimkou jsou snad instinkty prezidenta Baracka Obamy, jenže ten se ve Spojených státech pere se staromilskými silami a s demagogickým populismem v podobě hnutí Tea Party, který je ještě horší – a v roce 2012 by mohl vést k jeho porážce, čímž by Americe přivodil vážnou újmu.
Přátelé Ameriky po celém světě nedávno se zděšením sledovali tamní bitku nad zvýšením dluhového stropu federální vlády a neschopnost Kongresu USA dospět k čemukoli, co by připomínalo vyvážený a progresivní kompromis. Výsledek naopak představuje výrazné vítězství přívrženců Tea Party, jejichž záměrem, jak se zdá, je zredukovat závazky a výdaje vlády na holé minimum (někteří mají výhrady i k existenci centrální banky) a zachovat nehorázné daňové úlevy pro bohaté, zavedené prezidentem Georgem W. Bushem.