Americký den zúčtování

Zdá se, konečně dochází na slova pesimistů, kteří dlouho předpovídali, že americká ekonomika má zaděláno na problémy. Samozřejmě není žádná radost přihlížet, jak se ceny akcií hroutí v důsledku prudce rostoucí neschopnosti splácet hypotéky. Do značné míry se to však dalo předvídat, stejně jako pravděpodobné důsledky jak pro miliony Američanů, kteří budou čelit finanční tísni, tak i pro globální ekonomiku.

Kořeny příběhu sahají až k recesi v roce 2001. Za podpory guvernéra Federálního rezervního systému (Fedu) Alana Greenspana tehdy prezident George W. Bush prosadil daňový škrt šitý na míru nejbohatším Američanům, nikoliv snaze vytáhnout ekonomiku z recese, která následovala po splasknutí internetové bubliny. Vzhledem k tomuto omylu neměl Fed mnoho možností, pokud chtěl naplnit svůj mandát udržovat růst a zaměstnanost: musel snížit úrokové sazby, což učinil nevídaným způsobem – srazil je až na 1%.

Tato strategie zabrala, avšak způsobem, který se diametrálně lišil od normálního fungování monetární politiky. Nízké úrokové sazby obvykle vedou firmy k vyšším půjčkám a vyšším investicím a větší zadluženost je vyvážena produktivnějšími aktivy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/rNRysnq/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.