Zdá se, konečně dochází na slova pesimistů, kteří dlouho předpovídali, že americká ekonomika má zaděláno na problémy. Samozřejmě není žádná radost přihlížet, jak se ceny akcií hroutí v důsledku prudce rostoucí neschopnosti splácet hypotéky. Do značné míry se to však dalo předvídat, stejně jako pravděpodobné důsledky jak pro miliony Američanů, kteří budou čelit finanční tísni, tak i pro globální ekonomiku.
Kořeny příběhu sahají až k recesi v roce 2001. Za podpory guvernéra Federálního rezervního systému (Fedu) Alana Greenspana tehdy prezident George W. Bush prosadil daňový škrt šitý na míru nejbohatším Američanům, nikoliv snaze vytáhnout ekonomiku z recese, která následovala po splasknutí internetové bubliny. Vzhledem k tomuto omylu neměl Fed mnoho možností, pokud chtěl naplnit svůj mandát udržovat růst a zaměstnanost: musel snížit úrokové sazby, což učinil nevídaným způsobem – srazil je až na 1%.
Tato strategie zabrala, avšak způsobem, který se diametrálně lišil od normálního fungování monetární politiky. Nízké úrokové sazby obvykle vedou firmy k vyšším půjčkám a vyšším investicím a větší zadluženost je vyvážena produktivnějšími aktivy.
Zdá se, konečně dochází na slova pesimistů, kteří dlouho předpovídali, že americká ekonomika má zaděláno na problémy. Samozřejmě není žádná radost přihlížet, jak se ceny akcií hroutí v důsledku prudce rostoucí neschopnosti splácet hypotéky. Do značné míry se to však dalo předvídat, stejně jako pravděpodobné důsledky jak pro miliony Američanů, kteří budou čelit finanční tísni, tak i pro globální ekonomiku.
Kořeny příběhu sahají až k recesi v roce 2001. Za podpory guvernéra Federálního rezervního systému (Fedu) Alana Greenspana tehdy prezident George W. Bush prosadil daňový škrt šitý na míru nejbohatším Američanům, nikoliv snaze vytáhnout ekonomiku z recese, která následovala po splasknutí internetové bubliny. Vzhledem k tomuto omylu neměl Fed mnoho možností, pokud chtěl naplnit svůj mandát udržovat růst a zaměstnanost: musel snížit úrokové sazby, což učinil nevídaným způsobem – srazil je až na 1%.
Tato strategie zabrala, avšak způsobem, který se diametrálně lišil od normálního fungování monetární politiky. Nízké úrokové sazby obvykle vedou firmy k vyšším půjčkám a vyšším investicím a větší zadluženost je vyvážena produktivnějšími aktivy.