NEW YORK – Říká se, že Američané mají geniální schopnost zjednodušovat. Snaha o zjednodušování se však postupně stala celosvětovým trendem, který dobývá nová území podobně jako kdysi džínsy.
Tento nezadržitelný vývoj viditelně zvýšil rychlost našeho každodenního života – a to nikoliv k lepšímu. Zdá se, že všechna složitá dilemata naší doby poznamenává tyranie pragmatismu. Až příliš mnoho právoplatných rozhodnutí se ignoruje nebo odsouvá na okraj prostřednictvím rutiny zkratkovitosti.
Nikde není tento trend škodlivější než v dnešním kupeckém přístupu k umění. Dokonce i tolik ceněný koncept konkurence se zdá falešný a cynicky manipulovaný „korporátní“ mentalitou, která dnes prostupuje světem kultury – finančním předvýběrem, jenž rozhoduje o tom, co vydavatelé, producenti a další impresáriové podpoří. Jen si představte, co se bývalo mohlo stát například s díly Prousta, Kafky, Musila, Faulknera nebo Borgese, kdyby byla vystavena konkurenci na masovém trhu, stejně jako obuv nebo kosmetika.
NEW YORK – Říká se, že Američané mají geniální schopnost zjednodušovat. Snaha o zjednodušování se však postupně stala celosvětovým trendem, který dobývá nová území podobně jako kdysi džínsy.
Tento nezadržitelný vývoj viditelně zvýšil rychlost našeho každodenního života – a to nikoliv k lepšímu. Zdá se, že všechna složitá dilemata naší doby poznamenává tyranie pragmatismu. Až příliš mnoho právoplatných rozhodnutí se ignoruje nebo odsouvá na okraj prostřednictvím rutiny zkratkovitosti.
Nikde není tento trend škodlivější než v dnešním kupeckém přístupu k umění. Dokonce i tolik ceněný koncept konkurence se zdá falešný a cynicky manipulovaný „korporátní“ mentalitou, která dnes prostupuje světem kultury – finančním předvýběrem, jenž rozhoduje o tom, co vydavatelé, producenti a další impresáriové podpoří. Jen si představte, co se bývalo mohlo stát například s díly Prousta, Kafky, Musila, Faulknera nebo Borgese, kdyby byla vystavena konkurenci na masovém trhu, stejně jako obuv nebo kosmetika.