0

Rozhodující okamžik pro evropskou ústavu

V posledních několika týdnech se pozornost zaměřovala na válku v Iráku a na rozpory uvnitř Evropy, jež konflikt odhalil. Zároveň ovšem - možná proto, že se nikdo nedíval - došlo k zásadnímu průlomu v Konventu o budoucnosti EU, kde se formuje ústava Evropské unie.

Zástupci šestnácti zemí - Rakouska, Irska, Portugalska, tří skandinávských zemí a deseti států, které do EU vstoupí v květnu 2004 - podali formou deklarace návrh, který vyzývá k zachování současné křehké institucionální rovnováhy EU. Doporučují ponechat Evropskou komisi jako protoexekutivní orgán, Radu Evropy jako tlumočníka národních zájmů a Evropský parlament jako instituci, která přímo zastupuje občany Evropy. Opětovně zdůrazňují rovnost členských států, když obhajují rotační předsednictví Rady.

Kromě potřeby vyhnout se ničivým změnám návrh také Konventu doporučuje, jak postupovat do budoucna. Konkrétně radí posílit demokratickou legitimitu Komise tím, že by se volba prezidenta svěřila buď Parlamentu nebo sboru volitelů, který by zahrnoval i zástupce národních parlamentů.

Tento návrh ční vysoko nad své předchůdce. Německo a Francie navrhovaly systém se dvěma volenými prezidenty - prezidentem Rady voleným jejími členy a prezidentem Komise voleným Evropským parlamentem. Jde o mimořádně špatnou myšlenku. Vytvoření takové dvouhlavé exekutivy by bylo zárukou neustálých střetů mezi těmito dvěma středisky moci.