Chris Van Es

Bezpečnostní strategie pro 21. století

MADRID – „Znovu a znovu se Američané v dějinách našeho národa vzepjali, aby zvládli – a formovali – období transformačních změn. Právě teď musí jeden z takových okamžiků nadejít.“ Tak začíná Strategie národní bezpečnosti Spojených států amerických, předložená 27. května Kongresu USA. Silná stránka tohoto dokumentu, právě tak jako politik uskutečňovaných během 16 měsíců Obamovy administrativy v úřadu, politik dialogu, mezinárodního odhodlání, nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, tkví v postoji, který si osvojuje. Tato bezpečnostní strategie je zřetelným odklonem od své předchůdkyně a předkládá širší koncepci významu národní bezpečnosti pro amerického prezidenta Baracka Obamu.

Obama v reakci na zásadní výzvy naší doby zaujal komplexní doktrínou určité stanovisko. Ostatně jeho bezpečnostní strategie je bezmála strategií „národní“. Její uvažování přesahuje dominantní unilaterální paradigma její předchůdkyně a zahrnuje obhajobu mezinárodního práva. To stojí za pozornost obzvlášť vzhledem k tomu, že USA za prezidenta George W. Bushe nepodepsaly ani jednu z význačných úmluv o vytvoření Mezinárodního trestního soudu a stálého tribunálu pro válečné zločiny.

Obamův přístup k bezpečnosti je také širší a tři klíčové prvky – obranu, diplomacii a rozvoj – předkládá jako nedělitelné složky celku. Vojenský rozměr zahraničních intervencí ztrácí svou privilegovanou úlohu a uvolňuje prostor pro prevenci konfliktu a mírové a stabilizační mise.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/Y9BJ1eF/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.