0

Jak se domluvit na reformě OSN

Organizaci spojených národů rozdělují vnitřní pnutí. Sotva byl uspokojivě vyřešen spor ohledně ustavení Rady pro lidská práva, už se rozhořela nová bitva. Spojené státy naléhají na administrativní reformy a hrozí přerušením financování, nebudou-li reformy na dohled.

Generální tajemník předložil rozumný reformní plán, avšak většina členských států OSN, vystupujících společně jako skupina G-77, se mu vzpírá, neboť jej považují za další krok k omezení moci Valného shromáždění oproti Radě bezpečnosti. Stavějí se zejména proti návrhu dát rozsáhlejší pravomoci a odpovědnost právě generálnímu tajemníkovi, jehož volbu má fakticky v rukou pět stálých členů Rady bezpečnosti, kteří vládnou právem veta.

Mnoho členů OSN, přesvědčených, že moc v OSN opouští Valné shromáždění, se odmítá vzdát toho, co pokládají za poslední stopu svého významu: kontroly nad rozpočtem prostřednictvím činnosti Pátého výboru Valného shromáždění. Pátý výbor v praxi uskutečňuje ten typ přísné správy personálu a výdajů, který by měl vykonávat generální tajemník, má-li OSN fungovat efektivně a mít personál, který bude stačit na náročné úkoly, jimž organizace čelí. Právě na tom se zakládá neústupný americký požadavek na administrativní reformy.

Je nezbytně potřeba najít cestu z této slepé uličky. Neúspěch současného návrhu by znamenal faktický konec všech snah o reformu OSN, což by mělo po celém světě katastrofické důsledky pro lidi, kteří závisejí na pomoci poskytované Rozvojovým programem OSN, na bezpečnosti udržované bezpočtem mírových operací OSN či na dalších službách zajišťovaných agenturami OSN. Selhání reformy managementu by například vyvolalo požadavky Kongresu USA na odepření amerických příspěvků do rozpočtu OSN – což by byl postup značně podkopávající vlastní zájmy Ameriky, třeba plánované rozšíření mise na zastavení genocidy v Dárfúru.