NEW YORK – Temná, těžknoucí finanční a ekonomická mračna se, jak se zdá, stahují ze všech stran: z eurozóny, Spojených států, Číny i odjinud. Globální ekonomika roku 2013 by skutečně mohla být velmi krušným krajem, v němž budeme hledat přístřeší.
V prvé řadě se zhoršuje krize eurozóny, neboť euro zůstává příliš silné, programy fiskálních úspor s ostrým nástupem v mnoha členských zemích prohlubují recesi a zadrhnutí úvěrů na periferii a vysoké ceny ropy podlamují vyhlídky na zotavení. Bankovní soustava eurozóny se balkanizuje, poněvadž jsou odřezávány přeshraniční a mezibankovní úvěrové vazby a únik kapitálu by se mohl proměnit v plnohodnotný run na periferní banky, pokud Řecko v příštích několika měsících podstoupí neřízený výstup z eura, což je pravděpodobné.
Nadto se stupňuje nápor v oblasti daní a suverénního dluhu, protože rozpětí úrokových sazeb u Španělska a Itálie se vrátilo na neudržitelná maxima. Eurozóna může vyžadovat nejen mezinárodní sanaci bank (jako naposledy ve Španělsku), ale i plnou sanaci suverénního aktéra ve chvíli, kdy ochranné valy v eurozóně a na mezinárodní úrovni nebudou dostačovat na úkol podepřít Španělsko a Itálii. Nadále je tudíž možný neřízený rozpad eurozóny.
NEW YORK – Temná, těžknoucí finanční a ekonomická mračna se, jak se zdá, stahují ze všech stran: z eurozóny, Spojených států, Číny i odjinud. Globální ekonomika roku 2013 by skutečně mohla být velmi krušným krajem, v němž budeme hledat přístřeší.
V prvé řadě se zhoršuje krize eurozóny, neboť euro zůstává příliš silné, programy fiskálních úspor s ostrým nástupem v mnoha členských zemích prohlubují recesi a zadrhnutí úvěrů na periferii a vysoké ceny ropy podlamují vyhlídky na zotavení. Bankovní soustava eurozóny se balkanizuje, poněvadž jsou odřezávány přeshraniční a mezibankovní úvěrové vazby a únik kapitálu by se mohl proměnit v plnohodnotný run na periferní banky, pokud Řecko v příštích několika měsících podstoupí neřízený výstup z eura, což je pravděpodobné.
Nadto se stupňuje nápor v oblasti daní a suverénního dluhu, protože rozpětí úrokových sazeb u Španělska a Itálie se vrátilo na neudržitelná maxima. Eurozóna může vyžadovat nejen mezinárodní sanaci bank (jako naposledy ve Španělsku), ale i plnou sanaci suverénního aktéra ve chvíli, kdy ochranné valy v eurozóně a na mezinárodní úrovni nebudou dostačovat na úkol podepřít Španělsko a Itálii. Nadále je tudíž možný neřízený rozpad eurozóny.