Turecké demokratické terno?

Turecko sice zdánlivě upadlo v USA v nemilost, to se ale může projevit jako skryté požehnání. Irácká válka a na skřipec natažená diplomacie, jež k ní vedla, by mohly vyřešit vnitřní spor Turecka mezi ,,strategickým spojenectvím" s Amerikou a úsilím o vstup do EU.

Loňským listopadovým volbám, které k moci vynesly Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), předcházela rozepře mezi členy tehdejší vládní koalice ohledně schválení reforem požadovaných EU. Některé liberální skupiny této ,,sekulární" koalice vystoupily z vlády a spojily se s islamisty, aby reformy protlačily parlamentem.

Po příchodu k moci se předáci AKP, bývalí islamisté, kteří se proměnili v ,,konzervativní demokraty", energicky zapojili po boku USA, EU a OSN do záležitostí pohybujících se od Kypru po Irák a od práv kurdského jazyka po ostatní lidskoprávní záležitosti v Turecku. Vzhledem k tomu, že AKP na vlastní kůži poznala represivní praktiky tureckého ,,sekulárního" státu a připustila, že lidská práva je třeba chránit ve všech ohledech, ukázala se jako důvěryhodný partner v rozhovoru se Západem. USA, soustředěné na domnělý přízrak ,,střetu civilizací" mezi islámem a Západem, přijaly moderní, Západu přizpůsobenou tvář AKP jako jistou šanci a vybídly EU, aby Turecku umožnila vstup.

https://prosyn.org/IM2CLopcs