NEW YORK – Velká recese roku 2008 se proměnila v Severoatlantickou recesi: do pomalého růstu a vysoké nezaměstnanosti nezabředly velké rozvíjející se trhy, ale především Evropa a Spojené státy. A právě Evropa a Amerika kráčejí, jednotlivě i společně, k vyústění majestátního debaklu. Prasklá bublina vedla k masivnímu keynesiánskému stimulu, který předešel mnohem hlubší recesi, ale zároveň zapříčinil značné rozpočtové schodky. Reakce – rozsáhlé výdajové škrty – se postará o to, že zůstanou zachovány nepřijatelně vysoké míry nezaměstnanosti (obrovské mrhání prostředky a zahlcení strádáním), možná na celá léta.
Evropská unie se konečně zavázala pomoci svým členům ve finanční tísni. Neměla na výběr: jelikož hrozilo, že se finanční rozvrat rozšíří z malých států jako Řecko a Irsko do velkých zemí, jako je Itálie a Španělsko, čím dál silněji bylo ohroženo samotné přežití eura. Evropští lídři si uvědomili, že dluhy zemí v tísni začnou být nezvladatelné, nedokážou-li tamní ekonomiky růst, a že bez pomoci nelze růstu dosáhnout.
Avšak byť evropští lídři přislíbili, že pomoc je na cestě, ještě zdvojnásobili sázky na víru, že země nepostižené krizí musí seškrtávat výdaje. Výsledné vynucené šetření poškodí evropský růst, a tedy růst nejotřesenějších ekonomik: vždyť Řecku by nepomohlo víc nic jiného než solidní růst jeho obchodních partnerů. Pomalý růst naruší příjmy z daní a podkope deklarovaný cíl fiskální konsolidace.
NEW YORK – Velká recese roku 2008 se proměnila v Severoatlantickou recesi: do pomalého růstu a vysoké nezaměstnanosti nezabředly velké rozvíjející se trhy, ale především Evropa a Spojené státy. A právě Evropa a Amerika kráčejí, jednotlivě i společně, k vyústění majestátního debaklu. Prasklá bublina vedla k masivnímu keynesiánskému stimulu, který předešel mnohem hlubší recesi, ale zároveň zapříčinil značné rozpočtové schodky. Reakce – rozsáhlé výdajové škrty – se postará o to, že zůstanou zachovány nepřijatelně vysoké míry nezaměstnanosti (obrovské mrhání prostředky a zahlcení strádáním), možná na celá léta.
Evropská unie se konečně zavázala pomoci svým členům ve finanční tísni. Neměla na výběr: jelikož hrozilo, že se finanční rozvrat rozšíří z malých států jako Řecko a Irsko do velkých zemí, jako je Itálie a Španělsko, čím dál silněji bylo ohroženo samotné přežití eura. Evropští lídři si uvědomili, že dluhy zemí v tísni začnou být nezvladatelné, nedokážou-li tamní ekonomiky růst, a že bez pomoci nelze růstu dosáhnout.
Avšak byť evropští lídři přislíbili, že pomoc je na cestě, ještě zdvojnásobili sázky na víru, že země nepostižené krizí musí seškrtávat výdaje. Výsledné vynucené šetření poškodí evropský růst, a tedy růst nejotřesenějších ekonomik: vždyť Řecku by nepomohlo víc nic jiného než solidní růst jeho obchodních partnerů. Pomalý růst naruší příjmy z daní a podkope deklarovaný cíl fiskální konsolidace.