STOCKHOLM – Mačkání „resetovacího“ tlačítka v diplomatických vztazích se dnes stalo velmi populárním. Americký prezident Barack Obama nedávno odcestoval do Moskvy, aby tam „resetoval“ napjaté americko-ruské vztahy. Evropská unie sice žádné „resetování“ kvůli napjatým vztahům s východními sousedy nepotřebuje, avšak provádí jejich hlubokou strategickou rekonstrukci.
Když EU v květnu zahájila svůj nový projekt „Východní partnerství“, kladla si za cíl podpořit další integraci se šesti bezprostředními východními sousedy unie – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Globální finanční krize učinila z aktualizované a posílené politiky pro východní sousedy EU naléhavou potřebu. Neméně důležitý byl fakt, že všechny zmíněné země vyjádřily ambici přimknout se těsněji k EU.
Východní partnerství – které vzniklo z původní polsko-švédské iniciativy – nabízí těmto šesti zemím podstatné zesílení a prohloubení vztahů s EU v klíčových oblastech. V obchodních a ekonomických vztazích si otevřeně klade za cíl vytvořit mezi EU a partnerskými zeměmi hluboké a rozsáhlé oblasti volného obchodu. Hlásí se k plné liberalizaci víz jakožto dlouhodobému cíli (přičemž do té doby by se měly uzavřít dohody o zjednodušení vízové politiky), slibuje užší spolupráci v otázce energetické bezpečnosti, diverzifikace a účinnosti a přichází s velmi vstřícnými programy a projekty, které mají sousedním zemím pomoci s integrací a reformním úsilím ve všech těchto oblastech.
STOCKHOLM – Mačkání „resetovacího“ tlačítka v diplomatických vztazích se dnes stalo velmi populárním. Americký prezident Barack Obama nedávno odcestoval do Moskvy, aby tam „resetoval“ napjaté americko-ruské vztahy. Evropská unie sice žádné „resetování“ kvůli napjatým vztahům s východními sousedy nepotřebuje, avšak provádí jejich hlubokou strategickou rekonstrukci.
Když EU v květnu zahájila svůj nový projekt „Východní partnerství“, kladla si za cíl podpořit další integraci se šesti bezprostředními východními sousedy unie – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Globální finanční krize učinila z aktualizované a posílené politiky pro východní sousedy EU naléhavou potřebu. Neméně důležitý byl fakt, že všechny zmíněné země vyjádřily ambici přimknout se těsněji k EU.
Východní partnerství – které vzniklo z původní polsko-švédské iniciativy – nabízí těmto šesti zemím podstatné zesílení a prohloubení vztahů s EU v klíčových oblastech. V obchodních a ekonomických vztazích si otevřeně klade za cíl vytvořit mezi EU a partnerskými zeměmi hluboké a rozsáhlé oblasti volného obchodu. Hlásí se k plné liberalizaci víz jakožto dlouhodobému cíli (přičemž do té doby by se měly uzavřít dohody o zjednodušení vízové politiky), slibuje užší spolupráci v otázce energetické bezpečnosti, diverzifikace a účinnosti a přichází s velmi vstřícnými programy a projekty, které mají sousedním zemím pomoci s integrací a reformním úsilím ve všech těchto oblastech.