0

Potlačí irácká válka globalizaci?

Kvůli neschopnosti domluvit se na postupu vůči Iráku se na OSN a NATO všeobecně pohlíží jako na organizace podlomené, ne-li rozvrácené. Naruší nyní tyto praskliny v mezinárodním politickém uspořádání světovou ekonomickou architekturu a společně s ní i globalizaci?

Uzavírat mezinárodní hospodářské smlouvy nikdy nebylo snadné. Dosáhnout shody mezi 145 členy Světové obchodní organizace, kde jediný rozpor může vyvolat úplné pozdvižení, bylo složité i před tím, než se světové vlády rozdělily do proamerických a protiamerických táborů. Je pravda, že už dlouho před nejednotností ve věci Iráku multilaterální obchodní smlouvy ustupovaly do pozadí před bilaterálními dohodami, například mezi EU a různými rozvojovými zeměmi.

Problém jde samozřejmě hlouběji a stíny nepadly na vše, co se týká globalizace. V několika evropských zemích (zejména v Německu) se například uvolnilo řízení přistěhovalectví, a to kvůli úbytku populace a nedostatkům ve vzdělávání. Ekonomicky slabá období jsou ale ojediněle momentem, kdy vlády předkládají chrabré mezinárodní hospodářské návrhy.

Největším kamenem úrazu je hospodářská křehkost předních světových ekonomik. USA i EU už v boji proti nízké výkonnosti zbývá jen málo fiskálních a monetárních nástrojů. Krátkodobé úrokové sazby jsou v USA na 1,25%, tedy nejníže za posledních 40 let. Kongres okrájel 100 miliard dolarů z desetiletého plánu Bushovy administrativy na daňové škrty dosahující výše 726 miliard dolarů a desetiletý rozpočtový deficit USA plánovaný na dva bilióny dolarů se zvýší kvůli výdajům za iráckou válku, neboť prezident Bush podal dodatečnou žádost o 75 miliard dolarů (0,8% HDP) na letošní mimořádné vojenské výdaje.