Hrozí americká sanace Číny?

CURYCH – Ekonomiku jednadvacátého století zatím charakterizují kapitálové toky z Číny do Spojených států – schéma, které stlačuje globální úrokové sazby, přispívá k opětovnému nafukování bubliny zadlužení v rozvinutém světě a díky dopadu na měnový trh také přiživilo raketový vzestup Číny. Tyto toky však nebyly jen tak obyčejné. Netáhly je totiž přímé ani portfoliové investice, nýbrž Čínská lidová banka (PBOC), která nashromáždila rezervy v zahraniční měně ve výši 3,5 bilionu dolarů – převážně ve formě dluhopisů amerického ministerstva financí.

Skutečnost, že jediná instituce disponuje takovým vlivem nad globálními makroekonomickými trendy, vyvolává značné znepokojení, přičemž škarohlídi předpovídají, že pochyby o udržitelnosti amerického dluhu donutí Čínu prodat své pozice. To by v USA vyšroubovalo úrokové sazby a v konečném důsledku by to mohlo způsobit zhroucení dolaru.

Zároveň se však tvrdilo, že prodej dluhopisů amerického ministerstva financí není v zájmu Číny, protože by zvýšil kurz jüanu k dolaru, což by snížilo domácí hodnotu čínských rezerv a podkopalo konkurenceschopnost exportního sektoru. Loňská zpráva amerického ministerstva obrany o národně bezpečnostních důsledcích čínského držení amerického dluhu dospěla k závěru, že „snaha využít dluhopisů amerického ministerstva financí jako donucovacího nástroje by měla omezený efekt a pravděpodobně by poškodila víc Čínu než [USA].“

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/sEiOILX/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.