0

Proč hovořit s Íránem?

WASHINGTON, DC – Na 12. června připadá první výročí zpochybňovaného znovuzvolení Mahmúda Ahmadínedžáda íránským prezidentem. Navzdory vytrvalým snahám íránské opozice výsledek napadnout a prosadit pokrok v politické liberalizaci se Ahmadínedžádovi a jeho spojencům velkou měrou podařilo uchopit moc ještě pevněji, když při potlačování reformního hnutí nasadili brutální sílu. Naděje, že by režim mohlo smést všelidové povstání, vyprchaly.

Zároveň se vyostřuje krize kolem íránského jaderného programu. Íránský režim se nadále vzpírá snahám mezinárodního společenství, jejichž cílem je zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se v reakci na to snaží prostřednictvím Rady bezpečnosti Organizace spojených národů uvalit přísnější ekonomické sankce. Írán se nicméně přibližuje zvládnutí postupu obohacování uranu až na zbrojní kvalitu. Čím blíž se Írán k sestavení jaderné zbraně propracuje, tím větší je pravděpodobnost, že by Izrael, za pomoci USA, mohl na íránská jaderná zařízení zaútočit.

Zatvrzelost íránské vlády, její bezostyšné snahy oklamat jaderné inspektory, odporné výzvy ke zničení Izraele a brutální potlačování politických oponentů – to vše Obamovi poskytuje dobrý důvod k tomu, aby práskl dveřmi a dialog uťal. Vzhledem k tomu, že diplomacii se nepodařilo jaderné ambice Íránu zadržet, kritici snahy vyjednávat tvrdí, že je načase přistoupit k nátlaku dřív, než Írán překročí jaderný Rubikon. Sílící sborové volání se dnes zříká styků s vládci Íránu a trvá na tom, že je načase, aby se režim odporoučel.

Zastavit dialog s Íránem by ale byla zbrklá a nebezpečná chyba. Jak dokládá moje nová kniha HowEnemiesBecomeFriends (Jak se nepřátelé stávají přáteli), své spory dokážou vyjednáváním urovnat i nejzarputilejší protivníci. Existují přesvědčivé důvody pro to, aby USA a jejich spojenci nechali dveře dialogu otevřené až do hodiny dvanácté.