buruma198_  MANDY CHENGAFP via Getty Images_taiwan MANDY CHENG/AFP via Getty Images

Stojí za to bránit Tchaj-wan?

NEW YORK – Nikdo zřejmě neví, jak by Spojené státy reagovaly, kdyby Čína vpadla na Tchaj-wan. Čelní představitelé USA desítky let dělali, co mohli, aby se otázce vyhnuli. Loni v září se ale zdálo, že prezident Joe Biden s washingtonskou politikou „strategické nejednoznačnosti“ skoncoval, když řekl, že američtí vojáci by ostrov v případě „bezprecedentního útoku“ bránili. Jenže téměř okamžitě poté, co Biden promluvil, představitelé Bílého domu vyjádření mírnili a trvali na tom, že americká politika vůči Tchaj-wanu se nezměnila.

Zatímco americko-japonská bezpečnostní úmluva z roku 1960 zavazuje Ameriku jít do války, kdyby došlo k útoku na území Japonska, s Tchaj-wanem takovou úmluvu Spojené státy nemají. Kdyby se Čína rozhodla ostrov napadnout, musela by hádat, jak USA zareagují. Účelem strategické nejednoznačnosti je odstrašovat, avšak skutečnou otázkou je, zda ještě dostačuje. Vždyť Čína je dnes mnohem silnější než v době, kdy se během krize v Tchajwanské úžině roku 1958 pokoušela Tchaj-wan „osvobodit“ od Čankajškových nacionalistů ostřelováním ostrovů Ťin-men a Ma-cu. USA tehdy ještě stále měly vzájemnou obrannou úmluvu s Tchaj-wanem a americké vojenské špičky naléhaly na provedení jaderného úderu na pevninu.

Dnes má Čína z personálního hlediska největší armádu na světě a významný jaderný arzenál. Čínský prezident Si Ťin-pching ví, že USA nemohou riskovat jadernou válku, což je důvod, pro který přímo nezasáhly na Ukrajině, a to mu dodává odvahy. Vždyť jestliže USA nechtějí bojovat s mnohem slabším Ruskem, rozhodně nevytáhnou do boje proti Číně.

https://prosyn.org/BcEFQZEcs