0

Proč jsem vydal Tchien-an-menské listy

Záliba čínského vedení v tajnůstkářství je příslovečná. Avšak roušku tajemství, která dosud halila metody rozhodování všemocné čínské strany, do značné míry odkrývá právě vydaný svazek ojedinělých dokumentů o zákulisních událostech týkajících se nechvalně známého masakru na Náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989.

Materiály, které jsem vyvezl z Číny a rozhodl se zveřejnit, sestávají ze stovek dokumentů, jako jsou protokoly a zápisy z jednání, na nichž nejvyšší představitelé Čínské lidové republiky diskutovali o tom, jak zvládnout demonstrace na náměstí Tchien-an-men, klíčové projevy, poznámky ze zásadních telefonických rozhovorů mezi politickými vůdci, svodky bezpečnostních orgánů a policejní a vojenská hlášení. Jako celek poskytují tyto materiály jedinečný pohled na „modus operandi“ čínské vládnoucí elity.

Jakožto svědek a účastník událostí na Tchien-an-menu a navíc člověk s přístupem do historických archivů jsem cítil jako svou povinnost zveřejnit tyto záznamy o rozhodnutích, jež stála za tím, co se nakonec přihodilo. Pravda o dění z roku 1989 se více než deset let skrývala v tajných stranických archivech v Pekingu. Rozhodl jsem se angažovat se v tomto riskantním podniku, neboť jsem přesvědčen, že ti, kteří chtějí sloužit Číně, musí hodně přemýšlet o výsledcích a dopadech událostí na Náměstí Nebeského klidu. Navzdory obrovským změnám, kterými země od roku 1989 prošla, musí Čína nejen změnit své konečné rozhodnutí, že hnutí 4. června bylo „protirevoluční vzpourou“, ale znovu zahájit zastavený proces politické reformy a demokratizace. Doufám, že těmto těžko postižitelným cílům tyto dokumenty svým dílem pomohou.

Masakr na Tchien-an-menském náměstí se stal 4. června roku 1989. To ovšem neznamená, že by na něj lidé zapomněli. Čínské dějiny jako by se tehdy zastavily. Mnoho otázek zůstává do této chvíle nezodpovězeno. Prvním krokem k dosažení přesného, úplného a objektivního zhodnocení událostí z roku 1989 je podle proslulého výroku Teng Siao-pchinga „hledání pravdy ve skutečnostech“. Jen tak lze obnovit pravou tvář historie.