38

Proč by Německo mělo jít v čele, anebo odejít

NEW YORK – Evropa je od roku 2007 ve finanční krizi. Když bankrot Lehman Brothers ohrozil kredit finančních ústavů, soukromé úvěry nahradily úvěry státu, což odhalilo nepřiznaný kaz eura. Převedením práva tisknout peníze na Evropskou centrální banku (ECB) se členské země vystavily riziku platební neschopnosti, jako země Třetího světa silně zadlužené v cizí měně. Komerční banky napěchované státními dluhopisy slabších zemí se staly potenciálně insolventními.

Existuje paralela mezi probíhající krizí eura a mezinárodní bankovní krizí roku 1982. Mezinárodní měnový fond tehdy zachránil bankovní soustavu tím, že silně zadluženým zemím půjčil jen nejpotřebnější sumu peněz; krachu se předešlo, ale za cenu vleklé deprese. Latinská Amerika si prošla ztracenou dekádou.

Tehdejší úlohu MMF dnes hraje Německo. Scéna se liší, ale účinek je tentýž. Věřitelé přesouvají celé břemeno korekce na dlužnické země a vyhýbají se vlastní zodpovědnosti.

Krize eura je složitou směsí problémů bankovnictví a suverénních dluhů, jakož i divergencí v ekonomické výkonnosti, které v eurozóně způsobují nevyváženosti v platebních bilancích. Úřady nerozuměly spletitosti krize, natož aby znaly řešení. Tak se pokusily koupit si čas.