Francouzská rozluka

PAŘÍŽ – Krušné poměry mohou do veřejné debaty vpustit kdysi nepředstavitelná témata. Myšlenka, která se teď odvažuje zaznívat ve Francii, říká, že země se bude propadat do stále hlubších hospodářských potíží, nezíská-li zpět svou měnovou svrchovanost.

V prvních týdnech letošního roku sílu této logiky zdůraznila dvě ohromující prohlášení francouzských lídrů k hospodářské politice. Nejprve se prezident François Hollande, zneklidněn zhodnocováním eura vůči ostatním předním světovým měnám, vyslovil pro kurzovní cíl. Pak ministr financí Pierre Moscovici pronesl, že by Evropa mohla Francii přiznat odklad termínu pro splnění cíle rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP, který podle nově ratifikovaného fiskálního kompaktu platí od letošního roku.

Tyto postoje prozrazují touhu uplatňovat svrchovanou moc nad pravidly a rozhodnutími hospodářské a měnové unie. V letech 1989-1991 z téže motivace vycházelo úsilí prezidenta Françoise Mitterranda prosadit euro v Německu – okšírovat měnovou moc Bundesbanky rámcem, v němž by si Francie mohla být jistá, že bude třímat rozhodující vliv. Jednotná měna byla podmínkou souhlasu Francie se znovusjednocením Německa, a tak se Německo podvolilo. Dvě desítky let nato je Německo nejspíš v jiném rozpoložení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/10rmQqn/cs;