12

Růst v časové tísni

CAMBRIDGE – Robert Gordon z americké Northwestern University je význačný ekonom, jenž si makroekonomickými pracemi a studiemi dlouhodobého hospodářského růstu právem vysloužil velkou úctu. Jeho nedávný exkurz do spekulativních budoucích dějin, v němž se táže, zda hospodářský růst ve Spojených státech je u konce, přivábil tudíž značnou příznivě nakloněnou pozornost. V Gordonově argumentaci je však okamžitě patrný elementární omyl – a při bližším zkoumání vychází jasně najevo.

Gordon rozlišuje tři průmyslové revoluce, které od 18. století dosud roztáčely hospodářský růst a zlepšovaly životní úroveň: PR č. 1 („pára, železnice“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1750 až 1830, PR č. 2 („elektřina, spalovací motor, vodovod, interiérové toalety, komunikace, zábava, chemie, benzin“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1870 až 1900, a PR č. 3 („počítače, internet, mobilní telefony“), trvající od roku 1960. Stěžejní část článku staví do protikladu transformační účinek PR č. 1 a zejména PR č. 2 na HDP na osobu a kvalitu života proti relativně nepodstatným důsledkům PR č. 3.

Slabina Gordonovy argumentace je v jeho zkráceném časovém horizontu pro PR č. 3. Vezměme si následující čtyři věty z jeho pojednání:

  • „Obě prvé revoluce potřebovaly asi 100 let, aby jejich účinky plně pronikly do ekonomiky.“
  • „Trvalo přinejmenším 150 let, než se škála účinků PR č. 1 plně rozvinula.“
  • „Vynálezy PR č. 2 byly tak významné…, že trvalo celých 100 let, než se projevil jejich hlavní účinek.“
  • „…vliv PR č. 3 na produktivitu se vypařil už po pouhých osmi letech, přitom u PR č. 2 bylo zapotřebí 81 let (1891-1972), než se její přínosy plně projevily…“

Klíčová je poslední věta: Gordon utíná PR č. 3 kolem roku 2005 – tedy 45 let po jejím začátku, ale po méně než poloviční době, kterou dopřál PR č. 1 a PR č. 2 k dovršení jejich průběhu. Abychom si vzali výrazný příklad z dřívějších průmyslových revolucí, je to, jako bychom vliv železnice na hospodářství USA posuzovali k roku 1873, tedy 45 po započetí výstavby první americké tratě, Baltimore & Ohio.