Dlouhá záhada nízkých úrokových sazeb

CAMBRIDGE – Zatímco se politici a investoři dál užírají riziky spojenými s dnešními ultranízkými globálními úrokovými sazbami, akademičtí ekonomové dál debatují o jejich základních příčinách. Dnes už všichni akceptují nějakou verzi prohlášení šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho z roku 2005, podle něhož je kořenem problému „globální přebytek úspor“. Ekonomové se však rozcházejí v názoru, proč tento přebytek máme, jak dlouho potrvá a především zda je prospěšný.

Bernanke ve svém původním projevu zdůraznil několik faktorů – některé z nich snížily poptávku po globálních úsporách a jiné zvýšily jejich nabídku. V každém případě by úrokové sazby musely klesnout, aby se vyčistily světové trhy dluhopisů. Bernanke poukázal na to, jak asijská finanční krize na konci 90. let způsobila kolaps nenasytné investiční poptávky v regionu a současně přiměla asijské vlády hromadit likvidní aktiva jako hráz proti další krizi. Bernanke upozornil také na zvýšené penzijní úspory stárnoucího obyvatelstva v Německu a Japonsku, jakož i na úspory v zemích vyvážejících ropu, které mají rychle rostoucí populaci a obavy z dlouhodobého vývoje ropných příjmů.

Měnová politika mimochodem v Bernankeho diagnóze nijak výrazně nefigurovala. Stejně jako většina ekonomů také on věří, že když se politici snaží držet úrokové sazby příliš dlouho na uměle nízké úrovni, poptávka se nakonec zvedne a inflace vyskočí vzhůru. Pokud je tedy inflace nízká a stabilní, nelze z nízkých dlouhodobých sazeb vinit centrální banky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/auMhrlf/cs;