Čí válka proti teroru?

„Všichni jsme Američané,“ napsal 12. září 2001 deník Le Monde . A také to platilo pro většinu lidí v muslimském světě, již byli stejně jako všichni ostatní zděšeni krveprolitím teroristických útoků na Washington a New York. Když Amerika na útoky zareagovala, pádu Tálibánu, jenž byl všeobecně odsuzován pro svůj fanatismus, téměř nikdo nelitoval.

Tato názorová jednota dnes už neexistuje. Během pěti let od útoků se vyhranily dvě skupiny diváků takzvané „války proti teroru“. Jak „válka“ postupovala, publikum v nejtěsnější blízkosti dění se na propukající zápas začalo dívat způsobem, který se diametrálně liší od pohledu Spojených států a Západu.

Z pohledu administrativy USA bylo každé jednání v dramatu války proti teroru samostatné a nespojité: Afghánistán, Irák, Palestina a Hizballáh v Libanonu. Bushova administrativa po vyhlášení války proti teroru přikročila k invazím a okupacím zemí, a přesto nedokázala pochopit, že se tyto události v očích lidí v regionu spojují. Přikovaní před al-Džazírou a dalšími arabskými satelitními stanicemi, diváci začali jednotlivé bitvy „války proti teroru“ považovat za jediný řetězec událostí v obrovském spiknutí proti islámu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/24rQ3Q6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.