Čí válka proti teroru?

„Všichni jsme Američané,“ napsal 12. září 2001 deník Le Monde . A také to platilo pro většinu lidí v muslimském světě, již byli stejně jako všichni ostatní zděšeni krveprolitím teroristických útoků na Washington a New York. Když Amerika na útoky zareagovala, pádu Tálibánu, jenž byl všeobecně odsuzován pro svůj fanatismus, téměř nikdo nelitoval.

Tato názorová jednota dnes už neexistuje. Během pěti let od útoků se vyhranily dvě skupiny diváků takzvané „války proti teroru“. Jak „válka“ postupovala, publikum v nejtěsnější blízkosti dění se na propukající zápas začalo dívat způsobem, který se diametrálně liší od pohledu Spojených států a Západu.

Z pohledu administrativy USA bylo každé jednání v dramatu války proti teroru samostatné a nespojité: Afghánistán, Irák, Palestina a Hizballáh v Libanonu. Bushova administrativa po vyhlášení války proti teroru přikročila k invazím a okupacím zemí, a přesto nedokázala pochopit, že se tyto události v očích lidí v regionu spojují. Přikovaní před al-Džazírou a dalšími arabskými satelitními stanicemi, diváci začali jednotlivé bitvy „války proti teroru“ považovat za jediný řetězec událostí v obrovském spiknutí proti islámu.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/24rQ3Q6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.