0

Kdo bude příštím kormidelníkem ECB?

TILBURG, NIZOZEMSKO – Je tomu dva roky, co byli šéfové centrálních bank světa považováni za hrdiny, pod dojmem úsilí, které vynaložili, aby zabránili zvratu finanční krize ve Velkou hospodářskou krizi II. Dnes však na centrální banky dopadá ostrá kritika a jejich nezávislost se v mnoha zemích dostává pod silný tlak; dochází k tomu zejména v eurozóně, na což nedávno poukázal Mario Draghi, hlava italské centrální banky.

Osobnost u kormidla kterékoli centrální banky má vždycky velkou váhu – teď to ale platí víc než kdy dřív, poněvadž finanční krize ohrožují nezávislost centrálních bank.

Ve Spojených státech se zdá, že tamní Federální rezervní systém má podporu jen Obamovy vlády, což je stěží něco, na co by mohl být pyšný. Kongres pohaněl způsob, jímž Fed přistupoval ke krizi, a vedení jednoho z klíčových kontrolních výborů Kongresu se v lednu ujme poslanec Ron Paul z Texasu, který je přesvědčen, že už samotná existence Fedu je neústavní. Víc než polovina všech Američanů si přeje, aby v měnové politice měli silnější slovo politici – což je s ohledem na historickou zkušenost hrozivá představa.

Vzhledem k pravděpodobnosti dlouhého období hospodářského růstu pod normálem, sílícímu tlaku na veřejné finance v eurozóně a probíhající debatě o budoucnosti eura, se Evropská centrální banka stala, víc než kdykoli v minulosti, poslední obrannou linií evropské společné měny. Neobejde se bez pevného prezidenta ECB, který nesvolí k ústupkům na politický nátlak.