0

Kam míří Putinův režim?

Pokaždé, když přijedu do Moskvy, nestačím se divit, kolik nových obchodů a budov zde mezitím vyrostlo. Mizí však jiná klíčová stránka Jelcinovy éry, totiž její žoviální a otevřené debaty. Částečně to vysvětluje zvýšený úřední dohled, částečně klesající zájem veřejnosti a částečně také fakt, že problémy Ruska jsou dnes prostě méně naléhavé.

Poté, co vláda získala vliv nad nezávislými televizními stanicemi NTV a TV6, ruská média v mnoha ohledech jaksi otupěla. Poslední módou ruských úředníků se stává žalovat noviny za pomluvu a žádat milionová odškodnění, samozřejmě v dolarech. Ruští novináři bývají podplacení a jen na pomlouvačné a očerňující televizní pořady a novinové články jsou vynakládány desítky tisíc dolarů. Systematické umlčování ruských médií je však zbytečné.

Důvod je jednoduchý: život obyčejných lidí se zlepšuje, a tak Putina podporují sami a rádi. Jejich hlavní starostí je klesající tempo růstu - z 9 procent v roce 2000 na letošních 3,5-4 procenta -, přitom ale produkce stoupá. Diskutuje-li se o makroekonomice, pak je to převážně o kurzovní politice, kde poradce prezidenta Andrej Illarionov tvrdí, že reálný směnný kurz Ruska je příliš vysoký - totiž stejný jako v roce 1998.

Směnný kurz sice je příčinou problémů, ale jinak snad ve finanční oblasti svítá na lepší časy. Po dlouhých průtazích byl funkce předsedy Ruské centrální banky zbaven Viktor Geraščenko a do jeho křesla usedl první náměstek ministra financí Sergej Ignatjev.