0

Kam se poděla volatilita trhu?

Televize a noviny nepřestávají roztrubovat každý hop a skok globálních finančních trhů. Ve skutečnosti je ale hlavní novinkou prapodivný klid, který se rozhostil prakticky kolem všech významných tříd aktiv, od akcií po dluhopisy. Je snad celý investiční svět na antidepresivech?

Konspiračních teorií je habaděj, zejména v řadách finančních obchodníků, pro něž je volatilita jako vítr pro plachetnici. Tito obchodníci sebejistě soudí, že dokud trhy oscilují, bez ohledu na aktuální směr vývoje jsou schopni vydělávat. A díky zbytku nás ostatních, kdo nemáme čas, informace ani dovednosti, abychom se jejich důvtipu vyrovnali, mají povětšinou pravdu. Při dnešních dřímajících trzích jim však tento zlatý důl vynáší málo.

Oblíbenými strašáky dneška jsou velcí státní investoři, zejména asijské centrální banky a jejich aktiva v hodnotě bilionů dolarů. O těchto superfondech, jejichž manažeři se soukromými investory nemusejí nutně sdílet vášeň pro zisk, se říká, že vymačkávají život z úrokových sazeb i směnných kurzů. „Velké asijské centrální banky nás utlačují,“ postěžoval si mi nedávno jeden mladý obchodník.

No vida kolik toho dekáda změní. V 90. letech soukromí investoři považovali velké, těžkopádné centrální banky za dojné krávy se spoustou peněz a nedostatkem finančního postřehu. George Soros kdysi na Bank of England vydělal během jediné hodiny miliardu dolarů. Jeho základní strategie byla standardní: sázet proti centrální bance, která se snaží bránit rozporuplnou makroekonomickou politiku.