MELBOURNE – Máme všem lidským životům přikládat stejnou hodnotu?
V akutní podobě tato otázka vyvstala v březnu, když koronavirus přehltil italský zdravotnický systém. Když už byla na obzoru situace, kdy nebude dostatek plicních ventilátorů pro všechny pacienty, kteří jej potřebují, pracovní skupina Italské společnosti pro anestezii, analgezii, resuscitaci a intenzivní péči zdráhavě podpořila příděly podle věku za současného zohlednění tělesné křehkosti a závažnosti dalších zdravotních problémů. Cílem skupiny bylo podpořit pacienty s největší nadějí na přežití a s nejdelším předpokládaným životem před nimi.
Návrhy na racionalizaci na základě věku se diskutovaly v mnoha zemích a často se střetaly s odporem. V Británii například Catherine Footová, ředitelka pro oblast důkazů v dobročinné nadaci Center for Ageing Better, řekla, že takové návrhy jsou projevem „nebezpečného zkratkovitého ageismu, podle něhož čím jsme starší, tím menší hodnotu máme a tím méně důležité je zachraňovat naše životy“.
MELBOURNE – Máme všem lidským životům přikládat stejnou hodnotu?
V akutní podobě tato otázka vyvstala v březnu, když koronavirus přehltil italský zdravotnický systém. Když už byla na obzoru situace, kdy nebude dostatek plicních ventilátorů pro všechny pacienty, kteří jej potřebují, pracovní skupina Italské společnosti pro anestezii, analgezii, resuscitaci a intenzivní péči zdráhavě podpořila příděly podle věku za současného zohlednění tělesné křehkosti a závažnosti dalších zdravotních problémů. Cílem skupiny bylo podpořit pacienty s největší nadějí na přežití a s nejdelším předpokládaným životem před nimi.
Návrhy na racionalizaci na základě věku se diskutovaly v mnoha zemích a často se střetaly s odporem. V Británii například Catherine Footová, ředitelka pro oblast důkazů v dobročinné nadaci Center for Ageing Better, řekla, že takové návrhy jsou projevem „nebezpečného zkratkovitého ageismu, podle něhož čím jsme starší, tím menší hodnotu máme a tím méně důležité je zachraňovat naše životy“.