Co si teď počít na Blízkém východě?

Politická a bezpečnostní situace v rozlehlé oblasti mezi údolím řeky Indus a východními břehy Středozemního moře je důvodem k vážnému znepokojení. Když USA v roce 1991 vojensky zasáhly v Iráku, měly v úmyslu uskutečnit v celém regionu fundamentální změny. Dnes je zřejmé, že se na této politice sotva najde aspekt, který by byl úspěšný. Dokonce i úspěch svobodných voleb v Iráku je spojen s rizikem, že tuto zemi nesjednotí, nýbrž spíše rozpoltí.

Stávající mocenské vztahy na Blízkém východě byly vskutku natrvalo otřeseny a také zrevolucionalizovány. Výsledkem však není demokratizace s dominovým efektem; místo ní nám hrozí dominové zabřednutí do chaosu.

Rozhodnutí vstoupit v roce 1991 do války proti Iráku s cílem osvobodit Kuvajt vymezilo počátek americké role jediné hegemonistické vojenské mocnosti v regionu. Rozhodnutí vstoupit v březnu 2003 do války proti Iráku podruhé a poté tuto zemi okupovat přetavilo onu hegemonii v přímou zodpovědnost USA za budoucnost Blízkého východu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/PWdBRVk/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.