0

Jakápak krize eura?

MNICHOV – Navzdory obrovským záchranným balíkům se rozpětí úrokových sazeb v Evropě odmítá pohnout z místa. Trhy stále nenašly rovnováhu a vlády na jihozápadním okraji Evropy nervózně sledují vývoj událostí. Co se to děje?

Záchranné balíky byly sestaveny o víkendu 8.-9. května v Bruselu. Kromě programu ve výši 80 miliard eur, který už byl dohodnut pro Řecko, se státy Evropské unie dohodly na půlbilionové úvěrové lince pro další země v potížích. Mezinárodní měnový fond přihodil dalších 280 miliard eur.

Hnací silou v pozadí toho všeho byl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který si notoval s hlavami jihoevropských zemí. Klíčovými příjemci záchranných balíků se pak staly francouzské banky, jež byly nadměrně zasaženy jihoevropskými vládními dluhopisy.

Protože záchranná opatření nad rámec předem dohodnutého řeckého balíku nebyla na pořadu jednání bruselské schůzky, domnívala se německá kancléřka Angela Merkelová, že může bez obav odjet do Moskvy na oslavy konce druhé světové války – na rozdíl od Sarkozyho, jenž pozvání ruského premiéra Vladimira Putina odmítl. Ještě horší bylo, že vedoucí německé delegace onemocněl a po příjezdu do Bruselu byl hospitalizován. Německá delegace tak zůstala bez šéfa.