Evropská komise zvažuje jednotný model zdanění podniků napříč Evropskou unií, který rozhodně nemůže fungovat. Měla by raději uvažovat o jednodušší a životaschopnější alternativě, která už existuje.
Podnikové příjmy se v současnosti v EU zdaňují podle široce rozbíhavých národních norem, na základě odděleného účetnictví příjmů získaných v jednotlivých zemích. Přeshraniční vnitrofiremní transakce se započítávají v souladu s tržními cenami u transakcí obdobných – jde o takzvaný „arm’s-length principle“ (ALP).
Systém je složitý, administrativně nákladný a může vést ke dvojímu zdanění, protože členské státy obvykle nepovolují úplné odpisy ztrát a daňových povinností vzniklých v zahraničí. Je také náchylný k daňovým únikům, a to kvůli rozdílným definicím příjmů právnických osob napříč členskými státy a rozsáhlým možnostem podvádění, jež nabízí ALP (neboť často neexistují referenční tržní ceny), o přelévání zisků pod jurisdikce s nižším zdaněním ani nemluvě.
Evropská komise zvažuje jednotný model zdanění podniků napříč Evropskou unií, který rozhodně nemůže fungovat. Měla by raději uvažovat o jednodušší a životaschopnější alternativě, která už existuje.
Podnikové příjmy se v současnosti v EU zdaňují podle široce rozbíhavých národních norem, na základě odděleného účetnictví příjmů získaných v jednotlivých zemích. Přeshraniční vnitrofiremní transakce se započítávají v souladu s tržními cenami u transakcí obdobných – jde o takzvaný „arm’s-length principle“ (ALP).
Systém je složitý, administrativně nákladný a může vést ke dvojímu zdanění, protože členské státy obvykle nepovolují úplné odpisy ztrát a daňových povinností vzniklých v zahraničí. Je také náchylný k daňovým únikům, a to kvůli rozdílným definicím příjmů právnických osob napříč členskými státy a rozsáhlým možnostem podvádění, jež nabízí ALP (neboť často neexistují referenční tržní ceny), o přelévání zisků pod jurisdikce s nižším zdaněním ani nemluvě.