varoufakis95_Getty Images_crumpled money Getty Images

Jak si Západ otrávil peníze

ATHÉNY – Kapitalismus dobyl svět komodifikací téměř všeho, co mělo hodnotu, leč ne cenu, čímž mezi hodnoty a ceny vrazil ostrý klín. Totéž udělal s penězi. Směnná hodnota peněz vždy odrážela ochotu lidí za dané obnosy peněz přenechat jinému hodnotné věci. Jenže v kapitalismu, a jakmile křesťanství přijalo myšlenku účtovat si za úvěry, získaly i peníze tržní cenu: úrokovou sazbu čili cenu za pronájem kupy peněz na určitou dobu.

Po finančním krachu roku 2008 a zejména během pandemie se stala zvláštní věc: peníze si držely svou směnnou hodnotu (již snižuje inflace), ale jejich cena šla ke dnu, při mnoha příležitostech až do záporných čísel. Politici a centrální bankéři neúmyslně otrávili „odcizenou schopnost lidstva“ (poetická definice peněz z pera Karla Marxe). Jedem, jímž ji napustili, byla po roce 2008, v Evropě a ve Spojených státech, politika nelítostného odříkání většiny kvůli financování socialismu pro hrstku vyvolených.

Politika odříkání snížila veřejné výdaje právě v době, kdy ty soukromé byly ve volném pádu, takže zrychlila zmenšování sumy soukromých a veřejných výdajů – tedy, z definice, národního důchodu. Schopnost vypůjčit si podstatné obnosy peněz, jež jsou věřitelé, převážně bohatí lidé s rozsáhlými úsporami, ochotni půjčit, mají v kapitalismu jen velké korporace. Právě proto po roce 2008 šla cena peněz ke dnu: poptávka po nich vyschla, neboť velké korporace na kalamitní účinek politiky odříkání na poptávku reagovaly rušením investic, i když se nabídka peněz (pro velké korporace) rozrůstala.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/IeQBj9Xcs