Moderní ekonomové udělali z Adama Smitha proroka, stejně jako komunistické režimy kdysi zbožštily Karla Marxe. Ústřední princip, který Smithovi přisuzují – totiž že dobré podněty bez ohledu na kulturu přinášejí dobré výsledky – se stal velkým ekonomickým přikázáním. Přesto je tento názor pomýlenou interpretací dějin (a pravděpodobně i pomýleným výkladem Smitha).
Novodobý růst nevzešel z lepších podnětů, nýbrž z vytvoření nové ekonomické kultury ve společnostech, jako byla anglická a skotská. Abychom přiměli chudé společnosti k růstu, potřebujeme změnit nejen jejich instituce a s nimi spojené podněty, ale i jejich kulturu, což vyžaduje vystavit více lidí v těchto společnostech životu v pokročilých ekonomikách.
Navzdory téměř všeobecné víře ekonomů v prvotní roli podnětů existují tři charakteristiky světových dějin, které demonstrují převládající roli kultury.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
With recent landmark legislation to support decarbonization and innovation, the United States is making up for lost time after its failed 40-year experiment with neoliberalism. But if it is serious about embracing a new paradigm, it will need to do more to help bring the rest of the world along.
explains how to minimize the political risks of new spending packages in the US and Europe.
What would a second Donald Trump presidency mean for US foreign policy and the world? While the man himself is unpredictable, his first term and his behavior since losing re-election in 2020 offer plenty of clues, none of which will be comforting to America's allies.
considers the implications of the 2024 presidential election for America's foreign policy and global standing.
Moderní ekonomové udělali z Adama Smitha proroka, stejně jako komunistické režimy kdysi zbožštily Karla Marxe. Ústřední princip, který Smithovi přisuzují – totiž že dobré podněty bez ohledu na kulturu přinášejí dobré výsledky – se stal velkým ekonomickým přikázáním. Přesto je tento názor pomýlenou interpretací dějin (a pravděpodobně i pomýleným výkladem Smitha).
Novodobý růst nevzešel z lepších podnětů, nýbrž z vytvoření nové ekonomické kultury ve společnostech, jako byla anglická a skotská. Abychom přiměli chudé společnosti k růstu, potřebujeme změnit nejen jejich instituce a s nimi spojené podněty, ale i jejich kulturu, což vyžaduje vystavit více lidí v těchto společnostech životu v pokročilých ekonomikách.
Navzdory téměř všeobecné víře ekonomů v prvotní roli podnětů existují tři charakteristiky světových dějin, které demonstrují převládající roli kultury.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in